tag:blogger.com,1999:blog-937552105134431592024-03-05T22:39:52.340-08:00အရူးေလးရဲ႕ ေတာင္ေပၚရြာစံုစီနဖာ အပိုင္းအစမ်ားအရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.comBlogger64125tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-11994827406591412012010-07-20T00:48:00.000-07:002010-07-20T01:45:14.539-07:00နင္ နဲ႔ ငါ<span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;"><br /><br />ဘယ္သူေတြ ဘာေျပာေျပာ</span><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">က်ေနာ့္လမ္းကို ေဖာက္ေနဆဲပါ .....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">သင္ဟာ ငွက္ကေလးတစ္ေကာင္ ဆိုရင္ေရာ</span><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">က်ေနာ့္အတြက္ ေတးဆိုေပးဦးမွာလား .....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">ကိစၥေတာ့ မရွိပါဘူး</span><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">ဒုကၡနဲ႔ က်ေနာ္က ငယ္ေပါင္းေတြပဲေလ ...</span>..<br /><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">ၾကယ္ ေတြလိုပဲ လင္းလိုက္စမ္းပါ</span><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">(ငါ) ရဲရင့္ေပးပါ့မယ္ .....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">ဒီလိုပဲေပါ့ </span><br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 51); font-style: italic;">ခ်ိဳတစ္လွည့္ ခါးတစ္လွည့္ဆိုတာ .....<br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-10965204424468620962010-04-30T02:23:00.000-07:002010-04-30T02:50:26.485-07:00အဝယ္ေတာ္<span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /><br />အိပ္၍မရ</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ထို တစ္ညကို</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">လြတ္ေျမာက္ေအာင္ႀကံ</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ကံ က ေဆာင္သည္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေၾသာ္ .... </span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">လက္က်န္ေလးကို</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ျပန္ေတြ႕ၿပီ။ ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br />ေတြ႕ျပန္ေသာ္ျငား</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">အဝင္က ခါး </span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">စပ္ဖို႔ 'ေဆာ္ဒါ</span>'<br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">အေျပးရွာသည္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">'Tesco' ဆီသို႔</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ဦးတည္သည္။ ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br />အၿပံဳးခ်ိဳေဆာင္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေရာင္းသူေတာင္မွ</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">မ်က္ႏွာရွံဳ႕သည္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေပးလိုက္မိသည့္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">အေၾကြေစ့ေတြ။ ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br />လကုန္ရက္မို႔</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ခြင့္လႊတ္ပါရန္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">မဆိုခ်င္ေသာ္လည္း</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေရွ႕ကမ်က္ႏွာ</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေနာက္ကိုပို႔လို႔</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ေအာင္ျမင္စြာႏွင့္</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;">ဆုတ္ခြာသည္။ ။<br /><br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-9724438584154146502010-04-21T02:13:00.000-07:002010-04-21T07:08:46.612-07:00က်ေနာ့္ရဲ႕ သႀကၤန္ရက္မ်ား<span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);"><br /><br />သူငယ္ခ်င္းတေယာက္က အီးေမးလ္ကေန တိတ္တိတ္ေလး တဂ္လာေတာ့လည္း လက္ေဆာ့လိုက္ပါဦးမယ္။ က်ေနာ့္ရဲ႕ သႀကၤန္ရက္ေတြအေၾကာင္းကို ေရးပါဆိုတာနဲ႔ ေရးလိုက္ပါေတာ့မည္ ခင္ဗ်ား ....................</span><br /><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 102, 0);">စ ပါၿပီ ..................... း)</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">အရွည္ဆံုး ရံုးပိတ္ရက္ ရွိတဲ့ ဧပရယ္လ္ကို ေရာက္လာေတာ့လည္း ထံုးစံအတိုင္း ရံုးပိတ္ရက္ကိုပဲ ေမွ်ာ္ရတာေပါ့ဗ်ာ။ လဆန္းပိုင္းမွာေတာ့ အစည္းအေဝးက ႏွစ္ရက္ဆက္တိုက္ တက္လိုက္ရတယ္။ ရံုးမတက္ရဘူး ေပါ့၊ သႀကၤန္ ရံုးပိတ္ရက္က စေန၊ တနဂၤေႏြ အပါအဝင္ စုစုေပါင္း ကိုးရက္ပိတ္တယ္။ 10 ရက္ေန႔ကေန 18 ရက္ထိ၊ အဲဒီမတိုင္ခင္ေရွ႕မွာလည္း အစည္းအေဝးဆိုလို႔ ႏွစ္ရက္ ရံုးမတက္ျဖစ္လိုက္ဘူး။</span><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8dS9Fy0AOTCZK9dx-4Yuv7SADPVTVX_59ZjauxaR17jkwx9n3dfKiJLvJ6d7Tq0_GxP67vbX92yX_EnZ3aCrvIVylTCDQIps4O9rajU5geZgiS-U3genpsOomSJJQm61sqPiEISINyw/s1600/slide0012_image019.jpg"><img style="display: block; margin: 0px auto 10px; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8dS9Fy0AOTCZK9dx-4Yuv7SADPVTVX_59ZjauxaR17jkwx9n3dfKiJLvJ6d7Tq0_GxP67vbX92yX_EnZ3aCrvIVylTCDQIps4O9rajU5geZgiS-U3genpsOomSJJQm61sqPiEISINyw/s320/slide0012_image019.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5462577885354032578" border="0" /></a><br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">သႀကၤန္အႀကိဳေန႔ (၁၃ ရက္ေန႔)</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">အရင္ ရံုးပိတ္ရက္ေတြလို ေတာ္ေတာ္ ေနာက္က်ၿပီးမွကို အိပ္ယာက ႏိုးပါတယ္။ ဗိုက္လဲမဆာေသးတာနဲ႔ စာအုပ္ပံု ေမႊလိုက္၊ ဂိမ္းေဆာ့လိုက္နဲ႔ ၂ နာရီခြဲေလာက္ က်ေတာ့ ျမန္မာထမင္းဆိုင္ကို အခန္းေဖာ္ သူငယ္ခ်င္းနဲ႔ ခ်ီတက္ပါေတာ့တယ္။ ထမင္းစားၿပီးျပန္လာေတာ့လည္း စာအုပ္ပဲ ဆက္ဖတ္၊ ဂိမ္းေဆာ့၊ အီးေမးလ္စစ္။ ေရေတာ့ နည္းနည္း စိုလိုက္တယ္ ဒီေန႔အတြက္ ................</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">သႀကၤန္အက်ေန႔ (၁၄ ရက္ေန႔)</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ညတုန္းက သူငယ္ခ်င္းတအုပ္နဲ႔ ေလွ်ာက္လည္ၾကဖို႔ ေျပာထားတာရွိေတာ့ အိပ္ယာက ေစာေစာထျဖစ္တယ္ (ကိုး နာရီေလာက္ ... း) ေရခ်ိဳးၿပီးေတာ့ က်ေနာ္တို႔အုပ္စုရဲ႕ စံုရပ္ ျမန္မာထမင္းဆိုင္ကို သြားပါတယ္။ အခန္းေဖာ္ သူငယ္ခ်င္း တိုက္တဲ့ ေကာ္ဖီ တဗူးကို ဘရိတ္ဖတ္အျဖစ္နဲ႔ ေသာက္၊ ၁၅ မိနစ္ေလာက္ေစာင့္လိုက္ေတာ့ က်ေနာ္တို႔နဲ႔ အတူတူလည္မယ့္သူေတြနဲ႔ က်ေနာ္တို႔ရဲ႕ စီးေတာ္ယာဥ္ႀကီး ေရာက္လာပါတယ္။ ကားေပၚမွာ ပါလာတဲ့ ပံုးေတြကို ေရျဖည့္ .... လိုမယ္လို႔ထင္တဲ့ ပစၥည္းေတြယူၿပီးေတာ့ က်ေနာ္တို႔ေတြ စ ထြက္ၾကပါတယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ခ်င္းမိုင္ ၿမိဳ႕ရိုးတေလွ်ာက္မွာလဲ ေရခဲတံုးေတြ၊ ေရပံုး၊ ေရခြက္၊ ေရျပြတ္ေသနတ္၊ ဦးထုပ္ေတြေရာင္းေနတာလဲ ျပည့္က်ပ္ေနပါတယ္။ ဆြန္ေတာက္လို႔ေခၚတဲ့ ၿမိဳ႕တံခါးနားမွာ ေရခဲတံုးေတြဝယ္ က်ေနာ္တို႔ ကားေပၚမွာ ပါလာတဲ့ ေရပံုးေတြထဲကို စၿပီး စိမ္ပါတယ္။ ၿပီးေတာ့ ကားေပၚကေနပဲ တျခားသူေတြကိုပက္၊ တျခား ကားေပၚက သူေတြကိုပက္၊ ေရခဲေရ ထိေတာ့ ေအာ္သြားၾကလိုက္ၾကတာ မ်ိဳးစံုပဲ။ တခ်ိဳ႕ကလဲ အား ... တဲ့၊ တခ်ိဳ႕က်ေတာ့ အိုး ..... တဲ့၊ တခ်ိဳ႕ေတြက်ျပန္ေတာ့လဲ အြီး .... ေအြး .... အစံုပါပဲဗ်ာ။ အဲလိုေတြၾကားေတာ့လည္း က်ေနာ္တို႔ တကားလံုး ရယ္လိုက္ၾကတာ ေသာေသာကိုညံလို႔ ................. (ကိုယ္ေတြ ေရခဲေရနဲ႔ ျပန္ပက္ခံရေတာ့လဲ အဲလိုပဲ ေအာ္တာပါပဲ ... မထူးပါဘူး .... း)</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ေန႔လည္စာကိုေတာ့ ျမန္မာထမင္းဆိုင္မွာပဲ ျပန္လာစားျဖစ္ၾကပါတယ္။ က်ေနာ္တို႔ကားေပၚမွာ အားလံုးေပါင္း ရွစ္ေယာက္၊ ထမင္းစားၿပီးေတာ့ တေယာက္တိုးလာတယ္ ကိုးေယာက္ျဖစ္သြားပါတယ္။ ေန႔လည္ပိုင္းမွာေတာ့ ခ်င္းမိုင္ၿမိဳ႕ 700 stadium နားက ေဟြ႕သင္းေထာက္ လို႔ေခၚတဲ့ ေရကန္အႀကီးႀကီးကို ေရာက္သြားပါတယ္။ အဲဒီမွာ ေရကူး၊ ကြ်တ္စီး၊ သေဘၤာသီးေထာင္းစားၿပီး ျပန္လာတယ္။ ခ်င္းမိုင္ Central Super Market ေရွ႕က မ႑ပ္ကို ညေနပိုင္း ေျခာက္နာရီေလာက္ ျပန္ေရာက္လာၿပီးမွ ကၾက ခုန္ၾကေပါ့ဗ်ာ။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">တူးပို႔ တူးပို႔သံေတြ မပါတဲ့သႀကၤန္</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ေရနည္းနည္းနဲ႔ပဲ ပက္တဲ့သႀကၤန္</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">သံခ်ပ္ထိုးးလို႔ မရတဲ့သႀကၤန္</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">သႀကၤန္မရွိတဲ့ ေနရာနဲ႔စာရင္ေတာ့</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ေတာ္ေသးတာေပါ့ဗ်ာ ..........</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">သႀကၤန္ အႀကတ္ေန႔ (၁၅ ရက္ေန႔)</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">မေန႔ကလူ၊ မေန႔ကကား (ယာဥ္ေမာင္းေတာ့ ေျပာင္းသြားတယ္) နဲ႔ပဲ ဆက္လည္ျဖစ္ခဲ့ပါတယ္။ မနက္ပိုင္းမွာေတာ့ ခ်င္းမိုင္ကေန တနာရီခရီးေလာက္ရွိမယ္ထင္တယ္ ေရပူစမ္းကို သြားၾကတယ္။ ေရပူစမ္း မေရာက္ခင္ ေက်ာက္ဂူတခုကို သြားၾကေသးတယ္။ နာမည္ေတာ့ မသိဘူး ..... ေတာင္ထိပ္တခုကေန ဝင္ရတာ ... အဲဒီ ေက်ာက္ဂူထဲကို။ အဝင္ဝမွာ လူႀကီးတေယာက္က စားပြဲတလံုးေပၚမွာ ဓါတ္မီးေလးေတြ တင္ၿပီးေတာ့ ဝင္မယ့္သူေတြကို ငွားေနတယ္။ တလက္ကို ဘတ္ ၂၀ တဲ့၊ ကိုယ္လည္း မေရာက္ဖူးဘူးဆိုေတာ့ အထဲမွာ ေတာ္ေတာ္ေမွာင္မယ္ထင္လို႔ ငွားလိုက္တယ္၊ က်န္တဲ့သူေတြလဲ ႏွစ္ေယာက္ ၁ လက္၊ သံုးေယာက္ ၁ လက္နဲ႔ ငွားၾကတာေပါ့။ အထဲကိုေရာက္ေတာ့ ဓါတ္မီးအလင္းေရာင္က မတိုးဘူးျဖစ္ေနတယ္၊ မီးေခ်ာင္းေတြေၾကာင့္မို႔ .. ကိုယ္ေတြလဲ ခံလိုက္ရၿပီဆိုတာ အဲဒီအခ်ိန္မွပဲ သိေတာ့တယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ေက်ာက္ဂူထဲမွာေတာ့ အျပင္ကေရစိုလာလို႔ ပိုေအးေနသလိုရွိပါတယ္။ ေက်ာက္စက္ပန္းဆြဲေတြ၊ ေက်ာက္တံုး ေတြကို ပံုေဖာ္ထားတာေတြကို အမ်ားဆံုး ေတြ႕ရပါတယ္။ အတြင္းပိုင္း တေနရာမွာ သူမ်ားေတြေျပာၾကတဲ့ နဂါးရဲ႕ ေက်ာက္ျဖစ္ရုပ္ၾကြင္းဆိုတာ ရွိတယ္တဲ့။ အဲဒါ သြားၾကည့္လိုက္ေတာ့ ရုပ္ရွင္ေတြထဲမွာ ျမင္ဖူးတဲ့ နဂါးရဲ႕ ကိုယ္လံုးနဲ႔ ေတာ္ေတာ္ေလးကို ဆင္ဆင္တူပါတယ္။ ေခါင္းေတြဘာေတြကေတာ့ ဘယ္ေရာက္ေနလဲမသိဘူးေပါ့။ အဲဒီကေန ေရပူစမ္းဆီကို ဦးတည္ၾကပါတယ္။ သူငယ္ခ်င္းေတြက ၾကက္ဥေတြ၊ ငံုးဥေတြဝယ္ၿပီး ျပဳတ္စားၾကတယ္။ က်ေနာ္ကေတာ့ ၁၀ ဘတ္တန္ အုန္းရည္ေသာက္ခဲ့တယ္။ ေရပူထဲမွာ ေျခေထာက္စိမ္ေနရင္ ေျခေထာက္ကိုက္တာေတြေပ်ာက္ၿပီး ေသြးလွည့္ပါတ္မႈ ေကာင္းတယ္ဆိုလို႔ သြားစိမ္တာ ... ေရထဲကို ခ်ခ်လိုက္ျခင္းမွာ ဘယ္လိုမွေနလို႔မရဘူး .. ပူက်စ္ေနတာဗ်ာ၊ ခ်က္ျခင္း ျပန္ထုတ္ရတယ္ ေျခေထာက္ကို၊ ျဖည္းျဖည္းခ်င္းစိမ္ .... ၂ မိနစ္ေလာက္ ၿငိမ္ၿငိမ္ေလးေနလိုက္ေတာ့မွ ေနသားက်သြားတယ္။ ေနသားက်သြားေတာ့လဲ လႈပ္လို႔မရဲဘူး ေျခေထာက္ကို၊ လႈပ္လိုက္ရင္ အေရခြံေတြကို လွန္ပစ္သလိုမ်ိဳးခံစားရတယ္။ အဲဒီမွာ ေရေႏြး (ေရပူဆိုရင္ ပိုမွန္ပါလိမ့္မယ္) စိမ္ၿပီးေတာ့ ျပန္ထုတ္လိုက္တာ နီရဲ ေနတာပဲ ေျခေထာက္ေတြေလ .....</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ေန႔လည္ပိုင္း ေရပူစမ္းကျပန္လာေတာ့ က်ေနာ္တို႔အသိ အကိုႀကီးတေယာက္က မုန္႔ဟင္းခါးခ်က္တယ္၊ သြားစား ၾကပါဆိုတာနဲ႔ အုပ္စုလိုက္ လိမ့္ၾကေတာ့တာေပါ့။ မုန္႔ဟင္းခါးကဗ်ာ ငါး အသားစေတြႏိုင္ႏုိင္ (ငါးဥေတြလဲ ပါေသးတယ္) လွ်ာဖ်ားမွာ ဆိမ့္ ေနတာပဲ .... ျပန္စဥ္းစားရင္ ခုေတာင္ ျပန္စားခ်င္တယ္။ အဲဒီမွာ အဝ ဆြဲ ... ၿပီးေတာ့ ခ်င္းမိုင္ က်ံဳးတေလွ်ာက္ ျပန္ပါတ္ .... အဲဒီအခ်ိန္ က်ေနာ္တို႔ကားက ေရပံုးေတြထဲမွာ ေရခဲမရွိေတာ့ဘူး ... ဆိုေတာ့ ကိုယ္ပက္တာေတြက သူမ်ားေတြကို မၿခိမ္းေျခာက္ႏိုင္ခဲ့ဘူး :P သူမ်ားေတြ ေရခဲေရနဲ႔ ပက္တာကိုပဲ တအီးအီး တအိုးအိုးနဲ႔ ခံခဲ့ရတာေပါ့ ...... း(</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">အဲလိုပဲ လည္ရင္း လည္ရင္းနဲ႔ တရက္ ကုန္သြားျပန္ပါေရာဗ်ာ ...........</span><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">(ရန္ကုန္မွာ ဗံုးကြဲတယ္ၾကားေတာ့ ေတာ္ေတာ္ကို စိတ္မေကာင္းျဖစ္ရေသးတယ္)</span><br /><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" >သႀကၤန္ အတက္ေန႔ (၁၆ ရက္ေန႔)</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ထိုင္းေတြက ဒီရက္ ေရာက္ရင္ ေရမပက္ၾကေတာ့ပါဘူး ............</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">အဲဒီေတာ့ အိမ္မွာပဲ၊ အိမ္ထဲမွာပဲ ေပါ့ဗ်ာ ..............</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">သႀကၤန္ရဲ႕ ေနာက္ဆက္တြဲ အက်ိဳးဆက္ကေတာ့ ပိုက္ဆံအိတ္နဲ႔ ဖုန္း ေပ်ာက္သြားတယ္</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">တကိုယ္လံုး မည္းတူးသြားတယ္ ........ း((</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">(ဒီလိုသႀကၤန္မ်ိဳးနဲ႔ ေနာက္တခါ မ်က္ေစာင္းထိုးေလးေတာင္ မႀကံဳရပါေစနဲ႔ ...)</span><br /></div><br /><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:85%;" >သည္းခံၿပီး ဖတ္ေပးသြားလို႔ ေက်းဇူး အႀကီးႀကီး တင္ပါတယ္ဗ်ာ။ ဒီႏွစ္ သႀကၤန္ေတာ့ ဘန္ေကာက္မွာ မၿငိမ္မသက္ေတြျဖစ္လို႔ ခ်င္းမိုင္မွာ လာစည္ကားေနတယ္လို႔ေတာ့ ေျပာၾကတယ္ဗ်။<br /><br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-21123864514288188112010-04-12T11:47:00.000-07:002010-04-12T11:49:52.668-07:00အိမ္ျပန္ခ်င္တယ္ ....<span style="font-style:italic;"><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102);"><br /></span></div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102);">ေလာေလာဆယ္ေတာ့ ဘာမွ ေရးျဖစ္ဦးမွာ မဟုုတ္ပါဘူးလိုု႕ .........................<br /><br />စိတ္ထဲမွာ အိမ္ျပန္ခ်င္တာပဲ ရွိေနတယ္ဗ်ာ ....................</span></span><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 102, 102); font-style: italic;"><br /></span></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-48148340712101535642010-03-28T10:23:00.001-07:002010-04-12T11:50:48.421-07:00ေပါ့ေပါ့ပါးပါး<span style="color: rgb(102, 0, 0); font-weight: bold;font-size:130%;"><div><br /></div><div><br /></div>ကံဆိုးတယ္</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ပထမလူ ။ ။ ငါ့ကံ ဆိုးပံုမ်ားကြာ။ အလုပ္မရခင္ အရင္ဆံုး အလုပ္ျဖဳတ္ခံလိုက္ရတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ဒုတိယလူ ။ ။ ဘယ္လိုျဖစ္လို႔တုန္း။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ပထမလူ ။ ။ အလုပ္သြားေလွ်ာက္တာကြာ၊ ဘယ္ေနရာမွာ လစ္လပ္ေနသလဲလို႔ ဝန္ထမ္းေတြ တေယာက္ၿပီးတေယာက္ဆီကို လိုက္ေမးတာ၊ အလုပ္ရွင္က ေတြ႔သြားေတာ့ မန္ေနဂ်ာကိုေခၚၿပီးမွ ဟိုေကာင္ အလုပ္ခ်ိန္မွာ စကားပါတ္မ်ားေနတယ္၊ အလုပ္ထုတ္လိုက္တဲ့။ </span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0); font-weight: bold;font-size:130%;">အခ်ိန္ေကာင္း</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ေရဒီယိုသတင္းနားေထာင္ေနေသာ သမက္ျဖစ္သူကို ေယာကၡမက ေမးလိုက္သည္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေယာကၡမ ။ ။ ဟဲ့ ... ေရႊေဈးေတြ ဘယ္လိုျဖစ္ေနသလဲ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">သမက္ ။ ။ ဘာလုပ္ဖို႔လဲ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေယာကၡမ ။ ။ ငါငယ္ငယ္က ေရႊဆြဲျပားေလး မ်ိဳခ်ထားမိတယ္။ အဲဒါ ျပန္သြားထုတ္ရင္ ေကာင္းမလားလို႔ ....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0); font-weight: bold;font-size:130%;">ေကာင္းလိုက္တဲ့ မ်က္လံုး</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကားတစီးက ဘတ္စ္ကားမွတ္တိုင္တခုကို တိုက္မိသျဖင့္ ရဲက ယာဥ္ေမာင္းကို စစ္ေမးေနခ်ိန္ျဖစ္သည္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ရဲ ။ ။ ခင္ဗ်ားက ဘာလို႔ မွတ္တိုင္ကို ဝင္တိုက္တာလဲ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ယာဥ္ေမာင္း ။ ။ မွတ္တိုင္က ဓါတ္တိုင္ေလာက္ မတုတ္လို႔ပါခင္ဗ်ာ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ရဲ။ ။ အဓိပၸါယ္မရွိတာဗ်ာ၊ မွတ္တိုင္က မွတ္တိုင္ေလာက္ပဲ ရွိမွာေပါ့။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ယာဥ္ေမာင္း ။ ။ အဓိပၸါယ္ရွိပါတယ္ဗ်ာ။ က်ေနာ့္မွာ မ်က္မွန္ ပါမလာလို႔ပါ။ </span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);font-size:85%;"><span style="font-weight: bold; font-style: italic;">အေပါင္းအသင္းေတြၾကားထဲ ေျပာျဖစ္တာေလးေတြကို ျပန္လည္ ေဝမွ်လိုက္ပါတယ္ခင္ဗ်ာ။</span><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic;">ေရးစရာ ျပတ္ေနတာလဲ ပါတာေပါ့ ..... း))</span></span><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 0, 0); font-size: 13px; font-style: italic; font-weight: bold;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 0, 0); font-size: 13px; font-style: italic; font-weight: bold;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 0, 0); font-size: 13px; font-style: italic; font-weight: bold;"><br /></span></div><div><span class="Apple-style-span" style="color: rgb(102, 0, 0); font-size: 13px; font-style: italic; font-weight: bold;"><br /></span></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-4121817011529063762010-03-14T11:51:00.000-07:002010-03-14T12:38:43.653-07:00သူငယ္ခ်င္း<span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);font-family:Verdana;" ><br /></span></strong></span><div style="text-align: center;"><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ အဆင္မေျပမႈေတြ၊ ေၾကာက္ရြံ႕မႈေတြကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;"> (ငါ) မေျဖရွင္းေပးႏိုုင္ပါဘူး ...</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ဒါေပမယ့္ မင္းရဲ႕ ျပႆနာေတြကိုု ငါနားေထာင္ေပးႏိုုင္တယ္</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ၿပီးေတာ့ နည္းလမ္းအသစ္ေတြကိုု </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ငါတိုု႔ အတူစဥ္းစားၾကတာေပါ့</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);font-family:Verdana;" > </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ နာက်င္မႈေတြနဲ႔ အတိတ္ေတြ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မေသခ်ာမႈေတြနဲ႔ အနာဂတ္ကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) မေျပာင္းလဲေပးႏိုုင္ပါဘူး ...</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ဒါေပမယ့္ မင္း ငါ့ကိုု လိုုအပ္လာရင္ေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) အခ်ိန္မေရြး အဆင္သင့္ ျဖစ္ေနမွာပါ</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ ေျခလွမ္းေတြကိုုလဲ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) တားပိုုင္ခြင့္ မရွိပါဘူး</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ဒါေပမယ့္ မင္းျပဳတ္က်ခဲ့မယ္ဆိုုရင္ေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ငါ့ရဲ႕ လက္တစံုုဟာ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းအတြက္ ျဖစ္ရပါေစမယ္</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ ေပ်ာ္ရႊင္မႈေတြ၊ ေအာင္ျမင္မႈေတြဟာ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) ပိုုင္ဆိုုင္တာ မဟုုတ္ပါဘူး</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ေဘးကေနၿပီး </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ ရယ္သံေတြကိုုပဲ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မွ်ေဝခံစားခြင့္ ရွိတာပါ</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);font-family:Verdana;" > </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ ဆံုုးျဖတ္ခ်က္နဲ႔ မင္း ဘဝအတြက္</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) ဘာ အာဏာမွ မရွိပါဘူး ....</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းကိုု ပံ့ပိုုးေပးရံုု၊ အားေပးရံုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ေမးခြန္းေတြအတြက္ အေျဖေတြကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">စဥ္းစားေပးရံုုေလာက္ပဲ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) တတ္ႏိုုင္တာပါ</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);font-family:Verdana;" > </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းအတြက္ စည္းမ်ဥ္း စည္းကမ္းေတြကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) ခ်ေပးလိုု႔ မရပါဘူး ...</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ဒါေပမယ့္ မင္းရဲ႕ အေတြးအေခၚေတြ</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ရွင္သန္ဖိုု႔၊ လတ္ဆတ္ဖိုု႔ အတြက္</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ေနရာေလးတခုုေလာက္ေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ငါရွာေပးႏိုုင္ပါတယ္</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ အသည္းကြဲ ဒဏ္ရာေတြကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) နားမလည္ပါဘူး</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">အနည္းဆံုုးေတာ့ </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းနဲ႔အတူ ငိုုေၾကြးေပးလိုု႔ရတယ္</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ အသည္းအပိုုင္းအစေတြကိုု</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ေနရာတက် ျပန္ထားဖိုု႔ေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) တတ္ႏိုုင္ပါတယ္</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic;font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္း ဘယ္သူလဲ ဆိုုတာကိုုေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) မသိပါဘူး</span></strong></span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);"> ....</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">ဒါေပမယ့္ </span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">မင္းရဲ႕ သူငယ္ခ်င္း ျဖစ္ဖိုု႔ေလာက္ကိုုေတာ့</span></strong></span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);font-size:100%;" ><strong style="font-weight: 400;"><span style="font-family:Verdana;">(ငါ) တတ္ႏိုုင္ပါတယ္ .... </span></strong></span><br /><br /><span style="font-size:85%;"><br />Portrait of a Friend ဆိုုတဲ့ ကဗ်ာေလးကိုု<br />ဘာသာျပန္ထားျခင္း ျဖစ္ပါတယ္။<br />နဂိုုမူရင္း ေရးသားသူကိုုေတာ့<br />မသိရပါဘူး ခင္ဗ်ာ</span><br /><span style="font-size:100%;"><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-size:100%;"><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-size:100%;"><strong style="font-weight: 400;"></strong></span><br /><span style="font-size:100%;"><strong style="font-weight: 400;"></strong></span></div><span style="font-size:100%;"><strong style="font-weight: 400;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);font-family:Verdana;" ></span></strong></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-9593153533381733502010-02-28T09:53:00.000-08:002010-02-28T10:10:53.551-08:00Why Worry ?<span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);"><br />ေလာကမွာ ပူပန္စရာ ႏွစ္ခုုပဲ ရွိပါတယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);">က်န္းမာတာနဲ႔ မက်န္းမာတာ ျဖစ္ပါတယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">က်န္းမာေနရင္ ဘာမွ ပူစရာ မရွိေတာ့ဘူး။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">မက်န္းမာရင္ေတာ့ ပူစရာ ႏွစ္ခုုရွိတယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">ေနျပန္ေကာင္းရင္ေကာင္း၊</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">မေကာင္းရင္ ေသသြားႏိုုင္တယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">ေနျပန္ေကာင္းသြားရင္ေတာ့ ဘာမွပူစရာမရွိေတာ့ဘူးေပါ့။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ေသသြားရင္ေတာ့ ပူစရာႏွစ္ခုုရွိတယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);">ေကာင္းကင္ဘံုုကိုု ေရာက္သြားရင္ေတာ့</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">ဘာမွပူစရာ မရွိေတာ့ဘူး။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">ဒါေပမယ့္ ငရဲကိုု ေရာက္သြားရင္လဲ</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">မိတ္ေဟာင္းေဆြေဟာင္းေတြကိုု လက္ဆြဲႏႈတ္ဆက္ၿပီး</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">အလုုပ္ေတြရွဳပ္ေနရမွာနဲ႔</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">ပူေနဖိုု႔အခ်ိန္ေတာင္ ရွိမွာ မဟုုတ္ေတာ့ပါဘူး။ ။</span><br /><br /><br /><br /><span style="font-size:85%;"><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 0, 0);">ဆရာ လူထုုစိန္၀င္းရဲ႕ လူထုုရနံ႔ စာစုုမ်ားဆိုုတဲ့ စာအုုပ္ထဲက ကဗ်ာေလးကိုု ျပန္ၿပီး မွ်ေ၀ေပးလိုက္တာပါ။</span><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 0, 0);">ပူပန္ျခင္းမွ ကင္းေ၀းႏိုုင္ၾကပါေစဗ်ာ ............<br /><br /><br /><br /><br /></span></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-27299488398833027042010-02-23T09:28:00.000-08:002010-02-23T10:00:14.319-08:00ျဖစ္ႏိုုင္မယ္ဆိုုရင္.....<object height="300" width="480"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);"></span></object><object height="300" width="400"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/SHyOEttAYr8&hl=en_US&fs=1&"><param name="allowFullScreen" value="true"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.youtube.com/v/SHyOEttAYr8&hl=en_US&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" height="300" width="480"></embed></object><br /><br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ရွမ္း မ်ိဳးႏြယ္ကိုု ခ်စ္တဲ့ ကြ်ႏုု္ပ္</span></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ရွမ္း ျပည္ကိုု ခ်စ္တဲ့ ကြ်ႏုု္ပ္</span></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ရွမ္း ယဥ္ေက်းမႈကိုု ခ်စ္တဲ့ ကြ်ႏုု္ပ္</span></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ရွမ္း ပဲပုုပ္ကိုု ခ်စ္တဲ့ ကြ်ႏုု္ပ္</span></object><br /><object height="300" width="400"></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ျဖစ္ႏိုုင္မယ္ဆိုုရင္ေလ</span></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ရွမ္း တေယာက္ ျဖစ္ခြင့္ ရွိပါရေစ</span></object><br /><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">တသက္လံုုး အတြက္ေပါ့။ ။</span></object><br /><object height="300" width="400"></object></div><span style="font-size:100%;"><object height="300" width="400"><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);"><br /><br /></span></object></span><div style="text-align: left;"><span style="font-size:100%;"><object style="color: rgb(153, 0, 0); font-style: italic;" height="300" width="400"></object><span style="color: rgb(153, 0, 0); font-style: italic;">သီခ်င္းထဲမွာ သရုုပ္ေဆာင္ၿပီး ကိုုယ္တိုုင္သီဆိုုသြားတာကေတာ့ နန္းေမြငင္း လိုု႔ေခၚပါတယ္။ ေနာ္ေ၀ ႏိုုင္ငံသူပါ။ ရွမ္းလူမ်ိဳး၊ ရွမ္းဓေလ့ေတြကိုု ခ်စ္လြန္းလိုု႔ ကိုုယ့္ကိုုယ္ကိုု ရွမ္းလူမ်ိဳးလိုု႔ ခံယူထားသူပါ။ က်ေနာ္နဲ႔ အျပင္မွာ တခါ၊ ႏွစ္ခါ ဆံုုခဲ့ဖူးပါတယ္။ ရွမ္းလူမ်ိဳးတေယာက္ ျဖစ္ရတာ ဘယ္ေလာက္ ဂုုဏ္ယူစရာ ေကာင္းသလဲဆိုုတာကိုု သူနဲ႔ စကားေျပာၾကည့္မွပဲ ပိုုသိလာရပါတယ္။</span></span><br /><br /><br /><br /></div></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-87276009326291655702010-02-18T09:43:00.000-08:002010-02-18T11:41:51.370-08:00လေရာင္ေ၀း<span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);"><br />တိတ္ဆိတ္မႈေတြက</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">၀ိုင္လိုခ်ိဳသတဲ့လား .....</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ဂေရဟမ္ဘဲလ္ ကလဲ</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">(အေရးထဲ) စပ္ေဆာ့ခဲ့ေသးတယ္။</span><br /><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">တခါတေလေတာ့</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">သံလြင္ခက္ေလးခ်ီၿပီး</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">လြတ္လြတ္လပ္လပ္</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ပ်ံသန္းလိုက္ခ်င္တာ ........</span><br /><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ခက္ေနတာက</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">ေရွ႕ မွတ္တိုင္မွာ</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);">(ငါ) ဆင္းရေတာ့မယ္ေလ .........<br /><br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXxadPqH8LpRYogdC66Cc22VBOvFxy9uKcSojr-B0ekJuh_0FBXzs4RwH8UQ15lql6ufhRcPwHkHxKK2IH5vq2Zt1evh6Qh1Sxm_aAn56Gk_nB9-G6k2VFRAcaKYnHXz6hQHW2lT2z-g/s1600-h/lonely-chair-g3393.jpg"><img style="float: left; margin: 0pt 10px 10px 0pt; cursor: pointer; width: 200px; height: 200px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXxadPqH8LpRYogdC66Cc22VBOvFxy9uKcSojr-B0ekJuh_0FBXzs4RwH8UQ15lql6ufhRcPwHkHxKK2IH5vq2Zt1evh6Qh1Sxm_aAn56Gk_nB9-G6k2VFRAcaKYnHXz6hQHW2lT2z-g/s200/lonely-chair-g3393.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5439670603584487106" border="0" /></a><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 102, 102);"><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-15634365516237805042010-02-14T21:38:00.000-08:002010-02-15T08:14:02.511-08:00ေဒါသ ဆိုုတာ<div style="text-align: justify;"><span style="font-style: italic; color: rgb(51, 51, 51);">မေန႔က တနဂၤေႏြေန႔ကေပါ့။ တိတိက်က်ဆိုုရင္ေတာ့ ခ်စ္သူမ်ားေန႔ပါ။ အဲဒီေန႔ဆိုုတာက က်ေနာ္နဲ႔ မဆိုုင္သလိုု ျဖစ္ေနေတာ့၊ ရံုုးလဲပိတ္တာနဲ႔ စာအုုပ္ပံုုထဲ ေခါင္းထိုုးၿပီး ေမႊပါေတာ့တယ္။ အဲဒီမွာ သုုေတသီ ဘုုန္းျမင့္ေသြး ေရး ထားတဲ့ ေဒါသကင္းစင္ စိတ္ေပ်ာ္ရႊင္ဆိုုတဲ့ စာအုုပ္ေလးတအုုပ္ထြက္လာပါတယ္။ အဲဒီစာအုုပ္ကိုု ဖတ္ေတာ့ အခ်က္အလက္တခ်ိဳ႕က ေတာ္ေတာ္ေလး ေကာင္းေနတာနဲ႔ ေကာက္ႏႈတ္ၿပီးမွ အခုုလိုု စာဖတ္သူမ်ားကိုု ျပန္လည္ ေ၀မွ်လိုုက္ရျခင္းျဖစ္ပါတယ္ခင္ဗ်ာ။</span><br /><br /><div style="text-align: center;">~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~<br /></div><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);">ေဒါသ ဆိုတဲ့အရာဟာ ပံုဆြဲယူလို႔၊ ဓါတ္ပံုရိုက္ယူလို႔ ရတဲ့အရာမ်ိဳးေတာ့မဟုတ္ပါဘူး။ ေဒါသနည္းနည္း ျဖစ္တာနဲ႔ ေဒါသႀကီးႀကီးျဖစ္ေနတာကို ျဖစ္ေပၚေနတဲ့ေဒါသအရ ခြဲျခားႏိုင္ေပမယ့္ ျဒပ္၀တၳဳမျပႏိုင္ပါဘူး။</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0);">ေဒါသ ျဖစ္လာရင္၊ ေဒါသစိတ္ လူမွာ၀င္လာခဲ့ရင္ အမ်ားအားျဖင့္ မ်က္ႏွာနီျမန္းလာတတ္လို႔ ေဒါသကို အနီေရာင္လို႔ ပဲ အၾကမ္းဖ်င္းသတ္မွတ္ၾကပါတယ္။ က်ေနာ္အရင္တုန္းက ၾကားဖူးတာတခုရွိပါတယ္။ အဲဒါကေတာ့ ေမြးကင္းစ ကေလးေတြကို ငယ္ငယ္ေလးကတည္းက အနီေရာင္ေတြနဲ႔ပဲ ထိေတြ႕ခိုင္းမယ္ (ကေလးေလးရဲ႕ အခန္းကို အနီေရာင္ေဆးေတြသုတ္မယ္၊ သူ႔ရဲ႕ အႏွီး၊ အ၀တ္ေတြကို အနီေရာင္ပဲ ၀တ္ဆင္ေပးမယ္၊ သူ႔ပါတ္၀န္းက်င္က အရာမွန္သမွ်ကို အနီေရာင္ေတြျဖစ္ေနေအာင္ ဖန္တီးေပးထားမယ္) ဆိုရင္ တရက္ထက္ တရက္အသက္ႀကီး လာတာနဲ႔အမွ် သူ႔ရဲ႕ (အဲဒီ ကေလးေလးရဲ႕) စိတ္ဓါတ္ေတြလည္း ခက္ထန္လာတယ္၊ ၾကမ္းၾကဳတ္လာတယ္လို႔ သိပၸံ ပညာရွင္ေတြ အတည္ျပဳခဲ့တာကို ၾကားဖူးခဲ့ပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ ေဒါသဆိုတာ မ်ိဳးရိုးလိုက္တာမ်ိဳးေတာ့ မဟုတ္ဘူးဗ်၊ တခ်ိဳ႕အေဖေတြက ေဒါသႀကီးၿပီး၊ သားက်ေတာ့ ေအးလြန္း တာမ်ိဳးေတြ ေတြ႕ဖူးၾကပါလိမ့္မယ္။</span><br /><br /><div style="text-align: left;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVZ7QG3TQaI4CphzxBc6V7Z1vvTlC9YIIRWVSAOjyvjjkxdDScYAuO0S4ka0ADCqwOWlQB1tuIqLx-8HIfA9mob36UNk56j9ceseyCYwPcvwIj7dd2kkNGXOb0T0BSq6W9iiZ2LQDGA/s1600-h/ANGRY+FACE-1.gif"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 193px; height: 198px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVZ7QG3TQaI4CphzxBc6V7Z1vvTlC9YIIRWVSAOjyvjjkxdDScYAuO0S4ka0ADCqwOWlQB1tuIqLx-8HIfA9mob36UNk56j9ceseyCYwPcvwIj7dd2kkNGXOb0T0BSq6W9iiZ2LQDGA/s320/ANGRY+FACE-1.gif" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5438498589108835426" border="0" /></a><br /></div><span style="color: rgb(102, 51, 102);">ေဒါသစိတ္ဆိုတာ</span> <ul style="color: rgb(102, 51, 102);"><li>နားနဲ႔အၾကား</li><li>မ်က္စိနဲ႔အျမင္</li><li>လူနဲ႔အထိမွာ ျဖစ္ေပၚလာတတ္ပါတယ္။</li></ul><span style="color: rgb(102, 51, 102);">အမ်ားအားျဖင့္ေတာ့ ေဒါသစိတ္ဟာ နားနဲ႔အၾကားကေန မ်က္လံုးနဲ႔ျမင္ၿပီး ေျပာၾက၊ ဆိုၾကရင္း ျဖစ္လာတာ မ်ား ပါတယ္။ စကားဆိုတာမ်ိဳးက လြယ္လြယ္နဲ႔ထြက္လို႔ရတဲ့အမ်ိဳးပါ။ လြယ္လြယ္ထြက္လို႔ရေတာ့ သူကေနပဲ စ ေတာ့ တာေပါ့။</span><br /><br /><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(102, 0, 0);font-size:130%;" >ေဒါသစကား</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ေဒါသစကားတလံုး ကိုယ့္ႏႈတ္ကထြက္သြားတာ ပိုက္ဆံလဲမေပးရဘူး၊ လြယ္လဲ လြယ္တယ္၊ ဒါေပမယ့္ အေျပာခံရ သူမ်ားရဲ႕ နားထဲမွာေတာ့ ခါးသီးပူစပ္လွပါတယ္။ အေျပာခံရတဲ့သူဟာ တကိုယ္လံုး တုန္ခါသြားတဲ့အထိေတာင္ ျဖစ္တတ္ၾကပါတယ္။ ျပန္စဥ္းစားမိတိုင္းလဲ ပူေလာင္ေနမွာပါပဲ။ ေဒါသစကားၾကားလို႔ ေဒါသစိတ္၀င္လာရင္ ေျပာ သူေရာ၊ ေျပာခံရတဲ့သူပါ စိတ္ယုတ္ စိတ္ညံ့ေတြ၀င္လာတတ္ပါတယ္။ ေဒါသစိတ္၀င္လာၿပီဆိုရင္ အမွားအမွန္ ခြဲျခားလို႔မရေတာ့ပါဘူး။ ကိုယ္ျပန္ေျပာတဲ့ စကားလဲ ေဒါသစကားေတြ ျဖစ္လာမယ္။ ကိုယ္ျပန္လုပ္တဲ့ အလုပ္ေတြ လဲ ေဒါသအလုပ္ေတြျဖစ္ကုန္ေရာ။ ေဒါသစိတ္ဆိုတာဟာ ျဖည္းျဖည္းခ်င္းလည္း ပူးတတ္ပါတယ္။ ေဟာခနဲ၊ ဒိုင္း ခနဲလည္း ၀င္ၿပီးပူးတတ္ပါတယ္။ စ ပူးခ်ိန္မွာလည္း ဘာကိုုမွ သတိမရတတ္ေတာ့ပါဘူး။ တခ်ိဳ႕လူေတြဆိုု ေဒါသ၀င္ပူးတာ သိပ္ျမန္ၾကပါတယ္။ အေသးအဖြဲကိစၥေတြ မွာလည္း ေဒါသျဖစ္တတ္ၾကတယ္။ ကာယကံေျမာက္မဟုတ္ဘဲ ေဒါသစကားေၾကာင့္ တသက္လံုုး စိတ္နာသြား တဲ့လူေတြလဲ ဒုုနဲ႔ေဒးပါပဲ။</span> <div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(0, 102, 0); font-style: italic;">မုုသားစကားရဲ႕သက္တမ္းဟာတိုုတယ္။</span> <span style="color: rgb(0, 102, 0); font-style: italic;"><br />သစၥာစကားရဲ႕သက္တမ္းဟာရွည္တယ္။</span> <span style="color: rgb(0, 102, 0); font-style: italic;"><br />ေဒါသစကားရဲ႕သက္တမ္းဟာ ခ်က္ခ်င္းပ်က္စီးပါတယ္။</span> </div><span style="color: rgb(0, 102, 0);"><br />ကိုုယ့္ေဒါသစကားေတြကို ထိန္းႏိုုင္ျခင္းဟာ မြန္ျမတ္တဲ့ ေအာင္ႏိုုင္ျခင္းတမ်ိဳးပါ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">ေဒါသအျပဳအမူ</span></span><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoe0oe1zNi7cbXasDmqXm-11zRUgVhz_1g6ipNvyJiTxHed4T5Vc-do3ikueaGRhWyLiJJc0z0BAgGCxw_RY0AtV4Nl5NJf2-EcDttd7buizYivEoP85gntbGj3NlWGgml7aSCvZVA2Q/s1600-h/angry-cat_large.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 200px; height: 160px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoe0oe1zNi7cbXasDmqXm-11zRUgVhz_1g6ipNvyJiTxHed4T5Vc-do3ikueaGRhWyLiJJc0z0BAgGCxw_RY0AtV4Nl5NJf2-EcDttd7buizYivEoP85gntbGj3NlWGgml7aSCvZVA2Q/s200/angry-cat_large.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5438501737078359154" border="0" /></a><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေသေသခ်ာခ်ာ ျပန္စဥ္းစားၾကည့္ရင္ေဒါသအျပဳအမူမွန္သမွ်ဟာ ေအာက္ တန္းက်တယ္လိုု႔ေျပာလိုု႔ရမယ္ဗ်။ ရုုန္႔ရင္းၾကမ္းတမ္းစြာစကားေျပာမယ္၊ ဆဲ မယ္၊ ဆိုုမယ္၊ ၾကံဳး၀ါးမယ္၊ ျခိမ္းေျခာက္မယ္၊ ညစ္ညမ္းစုုတ္ပဲ့စြာေျပာ မယ္ေပါ့။ ၿပီးေတာ့ ရိုုက္မယ္၊ ထိုုးမယ္၊ သတ္မယ္၊ တဘက္က ကြဲၿပဲအထိနာမွ အားရေက်နပ္မယ္။ ဒါေတြကိုု ေဒါသေျပလိုု႔ ျပန္ေတြးၾကည့္မယ္ဆိုုရင္ ရွက္စရာသိပ္ေကာင္းပါတယ္။ ေဒါသအျပဳအမူေၾကာင့္</span> <div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(0, 0, 153);"><br /></span><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic;">သိကၡာပ်က္</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic;">သမာဓိပ်က္</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic;">ဟန္ပ်က္</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic;">စီးပြားပ်က္</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);"> အေပါင္းအသင္းပ်က္ပါပဲ။</span><br /><div style="text-align: center; font-style: italic;"><span style="color: rgb(0, 0, 153);"><br /></span> </div></div><span style="color: rgb(0, 0, 153);">အဲဒီလိုု အပ်က္သေဘာေဆာင္တဲ့ ေဒါသကိုု ဘာလိုု႔ထားေနဦးမွာလဲဗ်ာ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">ေဒါသကို ဘယ္လိုထိန္းမလဲ</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(204, 102, 0);">ေဒါသျဖစ္လာၿပီး ေဒါသေနာကိုလိုုက္မိမယ္ဆိုုရင္ေတာ့ အမွားေတြဆက္ျဖစ္မယ္။ အကုုသိုုလ္ျဖစ္မယ္။ ဆံုုးရွံဳး ေၾကကြဲရမယ္။ ပူေလာင္တဲ့ ေနာင္တေတြ ျဖစ္ရေတာ့မယ္။ ေဒါသကိုု ထိန္းတဲ့ေနရာမွာလဲ အမ်ိဳးမ်ိဳးရွိပါတယ္။ </span> <ul style="color: rgb(204, 102, 0);"><li>ေခါင္းကေန ေရေလာင္းၿပီးခ်ိဳးလိုုက္ပါ။</li><li>ကုိုုယ္စိတ္၀င္စားမယ့္ စာအုုပ္ကိုုဖတ္ေနလိုုက္ပါ။<br /></li><li>တျခားလူေတြနဲ႔စကားသြားေျပာေနလိုုက္ပါ။ (ေဒါသျပန္ျဖစ္ရမယ့္ အေၾကာင္းေတာ့ မေျပာနဲ႔ေပါ့)</li><li>ရုုပ္ရွင္၊ ေဘာလံုုးပြဲ ၾကည့္စရာ တခုုခုုသြားၾကည့္ေနလိုုက္ပါ။</li><li>အိမ္၊ ျခံသန္႔ရွင္းေရး လုုပ္ေနလိုက္ပါ။<br /></li><li>ဘုုရား၊ ေစတီ တဆူဆူမွာ သြားထိုုင္ေနလိုုက္ပါ။<br /></li></ul><span style="color: rgb(204, 102, 0);">ဒါေတြက တႏုုံ႔ႏံုု႔နဲ႔ျဖစ္ေနတဲ့ေဒါသခပ္နည္းနည္းကိုု ေျဖတဲ့နည္းလမ္းေတြပါ။</span> <span style="color: rgb(204, 102, 0);">သိပ္ၿပီးမခံမရပ္ႏိုုင္ေအာင္၊ ရိုုက္ႏွက္ သတ္ျဖတ္ခ်င္ေနေလာက္ေအာင္ ျဖစ္ေနမယ္ဆိုုရင္ေတာ့<br /><br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4xgtmvxdM9sikgsfk0sOLeruAyQgItAP5mnmE-SQfrIvZ-b8dgKVzbcgGoTPCQnh16q7CP6jHjBsVmJOgcnYtwxqje7Yyv30MMfKKT8VrgA4N9ILkjqH5vnAEOBuGpHB_rcCkXpQBpg/s1600-h/bigstockphoto_man_meditation_1203669.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 150px; height: 200px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4xgtmvxdM9sikgsfk0sOLeruAyQgItAP5mnmE-SQfrIvZ-b8dgKVzbcgGoTPCQnh16q7CP6jHjBsVmJOgcnYtwxqje7Yyv30MMfKKT8VrgA4N9ILkjqH5vnAEOBuGpHB_rcCkXpQBpg/s200/bigstockphoto_man_meditation_1203669.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5438502821410881282" border="0" /></a><br /><ul><li style="color: rgb(204, 102, 0);">ေဒါသကင္းစင္တဲ့ ဘုုရားရွင္ကိုု အာရံုုျပဳလိုုက္ပါ။</li><li style="color: rgb(204, 102, 0);">မိမိေဒါသျဖစ္တဲ့လူနဲ႔ လံုုး၀မေတြ႕မိေအာင္ေရွာင္ပါ။<br /></li><li style="color: rgb(204, 102, 0);">တရားရံုုးေတြ၊ ေထာင္ေတြေရာက္မွာကိုု ႀကိဳေတြးပါ။<br /></li><li style="color: rgb(204, 102, 0);">ျဖစ္ခဲ့တဲ့အေၾကာင္းမွာ သူပဲမွားမွား၊ ကိုုယ္ကပဲမွားမွား အဲဒီအမွား စျဖစ္တာကိုုေတြးၿပီး ဆံုုးျဖတ္ခ်င့္ခ်ိန္ပါ။</li><li><span style="color: rgb(204, 102, 0);">တျခားၿမိဳ႕ရြာကိုု ေခတၱခဏထြက္သြားႏိုုင္ရင္လည္းေကာင္းပါတယ္။ </span></li></ul><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);">ေဒါသကိုုခ်ဳပ္တယ္ဆိုုတာကိုု လြယ္လြယ္ေျပာရရင္ အေတြးကိုုခ်ဳပ္တည္းတာပါပဲ။ ေဒါသျဖစ္မယ့္အေတြးကိုု ခ်ဳပ္ႏိုုင္သမွ်ခ်ုဳပ္ပါ။ မေတြးပါနဲ႔။ ေျဖႏိုုင္သမွ် တရားနဲ႔ေျဖပါ။ ေတြးၿပီးရင္းေတြးရင္း မလုုပ္ပါနဲ႔။ သူမ်ားခြ်တ္ယြင္း တာကိုုလိုုက္ၿပီးစဥ္းစားမေနပါနဲ႔၊ မိမိကိုုယ္တိုုင္ မခြ်တ္ယြင္းဖိုု႔က အေရးႀကီးပါတယ္။ စိတ္ဆိုုးတယ္ဆိုုတာ မူလက ရွိႏွင့္တာမ်ိဳးမဟုုတ္ပါဘူး။ စကားဟာ နည္းနည္းပဲ ေျပာတာေကာင္းပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ နည္းနည္းပဲ ေျပာတဲ့ စကားဟာ ေကာင္းရာမြန္ရာေရာက္ဖိုု႔အေရးႀကီးပါတယ္။ ေဒါသစကားျဖစ္ေနရင္ေတာ့ နည္းနည္းပဲေျပာေျပာ၊ မ်ားမ်ားပဲ ေျပာေျပာ ဘယ္ေတာ့မွ မေကာင္းပါဘူး။ ပါးစပ္တေပါက္နဲ႔ နားႏွစ္ေပါက္ရွိတာကိုု ၾကည့္ျခင္းအားျဖင့္ တဆသာေျပာၿပီး ႏွစ္ဆနားေထာင္ရမယ္ဆိုုတာကို သတိထားေပးပါ။ စကား၀ိုုင္းေတြနဲ႔ေတြ႕ရင္ နားေထာင္ခ်ိန္ အမ်ားဆံုုးထားပါ။ ေျပာခ်င္ရင္ တဦးစကားဆံုုးမွ ေျပာပါ။ ဇြတ္မျငင္းပါနဲ႔။ အျငင္းသန္လာရင္ ကုိုုယ္ရည္ေသြးတဲ့ စကားကပါစၿမဲပါ။ ေဒါသစကားမ်ိဳးေျပာလာရင္ေတာ့ ကိုယ့္စကားမွန္ပါလ်က္နဲ႔ အမွားေတြျဖစ္သြားတတ္ပါတယ္။ ကိုုယ့္ကိုုေဒါသနဲ႔ေျပာတာမႀကိဳက္ရင္ သူမ်ားကိုုလည္းေဒါသနဲ႔မေျပာပါနဲ႔။ မေကာင္းတာကိုု ကိုုယ္ကိုုယ္တိုုင္ မႀကိဳက္ရင္ တျခားလူလည္းႀကိဳက္မွာ မဟုုတ္ဘူးဆိုုတာ ကိုုယ္ခ်င္းစာၾကည့္ပါ။ ကေလးေတြေတာင္မွ ေဒါသနဲ႔ ဆူပူဆံုုးမရင္ နားမ၀င္ၾကတာမ်ားပါတယ္။ အဲဒါေၾကာင့္ အက်ိဳးအေၾကာင္းနဲ႔ ေထာက္ၿပီးစကားေျပာဖိုု႔ အလြန္ အေရးႀကီးပါတယ္။ </span><br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(102, 0, 0);">ေဒါသစကားကိုု ထိန္းႏိုုင္တာ ..............</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0);"><br />အသိတရား (သတိ)</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0);"><br />ေဒါသမထြက္ေအာင္ ေအာင့္ထားႏိုုင္တာ...............</span><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);">အသိတရား (သတိ)။ </span> <span style="color: rgb(102, 0, 0);"><br />အဲဒါေၾကာင့္ အသိတရား (သတိ) ရွိရင္ေတာ့ ေဒါသဆိုတာ ကပ္ႏိုုင္ေတာ့မွာမဟုုတ္ပါဘူး။</span><br /><br /></div><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;">ေဒါသစကား<br /></span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;">ၿမဲေရွာင္ရွားမွ </span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />အမ်ားခ်စ္ခင္</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />လူရာ၀င္။</span><br /></div><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);">က်ေနာ္ႀကိဳက္တဲ့ ကဗ်ာတိုုေလးကေတာ့ </span> <div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;">ငါ၏ကိုယ္တြင္</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />ေဒါသ၀င္က</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />၀င္လာေဒါသ</span><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;">အႏိုုင္ရေအာင္</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />ေဒါသကင္းစင္</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />ဘုုရားရွင္ကိုု</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />ငါလွ်င္ ၾကည္ညိဳမိပါ၏။ ။</span> <span style="color: rgb(102, 0, 0); font-style: italic;"><br />(မင္းကြန္း ဆရာေတာ္ဘုုရားႀကီး)</span> </div><br /><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-63005200246393971822010-02-12T02:51:00.000-08:002010-02-12T04:17:12.783-08:00ေခ်ာ္လဲျခင္း<span style="font-style: italic;"><br /></span><div style="text-align: center;"><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">ဟိုးေရွးေရွးတုန္းက ရြာတရြာရွိတယ္တဲ့။ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">ရြာသူ၊ ရြာသားေတြအမ်ားစုဟာ ခရစ္ယာန္ဘာသာကို ကိုးကြယ္ၾကပါသတဲ့။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">အျပစ္တခုခု လုပ္မိရင္လဲ အာပါတ္ျပန္ေျဖၾကတယ္ေပါ့။ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">အဲဒီရြာရဲ႕ ထူးျခားခ်က္ကေတာ့ အိမ္ေထာင္ေရးေဖာက္ျပန္မႈေတြ အရမ္းကို အျဖစ္မ်ားပါသတဲ့။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">အဲဒီလိုမ်ိဳးအမႈေတြ တခါျဖစ္တိုင္း ရြာသားတိုင္းဟာလည္း သင္းအုပ္ဆရာၾကီးဆီကို သြားျပီး<br /><br />အာပါတ္ေျဖၾကတယ္။</span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">ဟိုတေယာက္လာရင္လည္း ဘယ္သူနဲ႔ မွားမိျပန္ျပီ၊<br /><br />ေနာက္တေယာက္လာလည္း ဘယ္၀ါနဲ႔မွားမိျပန္ျပီ ဆိုေတာ့<br /><br />သင္းအုပ္</span><span style="font-style: italic;"><span style="color: rgb(153, 51, 153);">ဆရာၾကီးလည္း နားၾကားျပင္းကပ္လာတာေပါ့။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">အဲဒါနဲ႔ သင္းအုပ္ဆရာၾကီးလဲ သူၾကီးအိမ္ကိုသြား၊ အဲဒီမွာ ရြာသားေတြစု၊</span></span><br /><br /><span style="font-style: italic;"><span style="color: rgb(153, 102, 51);">ၿပီးေတာ့ ရြာသားေတြကို သင္းအုပ္ဆရာႀကီးက မွာတမ္းေခြ်ပါေတာ့တယ္။</span><br /><br /> <span style="color: rgb(0, 0, 153);">"အသင္ရြာသားတို႔ နားေထာင္ၾကပါ။ </span></span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">အသင္တို႔ေတြ အျပစ္တခုခု လုပ္လာတိုင္း ကြ်ႏု္ပ္ထံမွာ အာပါတ္လာေျဖၾကတာကေတာ့<br /><br />ကြ်ႏု္ပ္တို႔ဘာသာရဲ႕ </span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ထံုးစံတခုျဖစ္ပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ အိမ္ေထာင္ေရး ေဖာက္ျပန္တဲ့ကိစၥကို<br /><br />ကြ်ႏု္ပ္ၾကားရတာ မ်ားလာေတာ့ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">သိပ္ၿပီးေတာ့မွ မၾကားခ်င္ေတာ့ဘူး။ ဒါေပမယ့္ အသင္တို႔ကို အာပါတ္ေျဖေပးရမယ့္<br /><br />တာ၀န္လည္း ကြ်ႏ္ုပ္မွာရွိတယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ဒါေၾကာင့္မို႔လို႔ သင္တို႔ေတြကို ကြ်ႏု္ပ္ တခုေျပာထားပါရေစ။ အဲဒါကေတာ့ တကယ္လို႔<br /><br />သင္တို႔ေတြ အိမ္ေထာင္ေရး</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ေဖာက္ျပန္မႈ က်ဴးလြန္မိခဲ့ျပီး<br /><br />ကြ်ႏု္ပ္ဆီကို အာပါတ္ေျဖဖို႔လာၾကရင္၊ စကားလံုးကို တည့္တည့္မေျပာဘဲနဲ႔<br /><br />ေခ်ာ္လဲခဲ့မိတယ္</span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">လို႔ပဲ သံုးႏႈံးေပးၾကပါ။ အားလံုးကို ေက်းဇူးတင္ပါတယ္" လို႔<br /><br />ရြာသားေတြကို မွာထားလိုက္တယ္။ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 0, 0);">သင္းအုပ္ဆရာႀကီးလည္း အရင္တုန္းလို ေဖာက္ျပန္မိတယ္၊ မွားခဲ့မိတယ္လို႔<br /><br />ဆက္မၾကားရေတာ့ဘဲ ေခ်ာ္လဲခဲ့တယ္ လို႔ပဲ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 0, 0);">ၾကားလာေတာ့ နားေထာင္ရတာ ေတာ္ေတာ္ေလး အဆင္ေျပလာပါသတဲ့။</span><br /><br /><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ေျခာက္လေလာက္ေနေတာ့ သင္းအုပ္ဆရာႀကီးလဲ ရုတ္တရက္ေသဆံုးသြားပါတယ္။<br /><br />သင္းအုပ္ဆရာႀကီးေသဆံုးသြားလည္း </span><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">ရြာသားေတြၾကားမွာ အိမ္ေထာင္ေရးေဖာက္ျပန္မႈေတြ<br /><br />ရပ္မသြားပါဘူးတဲ့ (ေတာ္ေတာ္ဆိုးတဲ့သူေတြပဲေနာ္ ... :P)</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">သူ ေသဆံုးသြားေတာ့သူ႕ေနရာကို အစားထိုးဖို႔ သင္းအုပ္ဆရာအသစ္တဦး<br /><br />ေရာက္လာပါတယ္။ ရြာသားေတြကလည္း </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">သူတို႔ေတြရဲ႕ ေခ်ာ္လဲမႈေတြကို သင္းအုပ္ဆရာအသစ္ဆီမွာ<br /><br />သြားျပီး အာပါတ္ေျဖၿမဲေျဖေနၾကတာေပါ့။ ေခ်ာ္လဲတဲ့ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 102, 0);">အေၾကာင္းခ်ည္းပဲ ၾကားေနရေတာ့ သင္းအုပ္ဆရာႀကီးလည္း သူႀကီးကို သြားေတြ႕ပါေတာ့တယ္။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(102, 0, 0);">သင္းအုပ္ဆရာ။ ။ သူႀကီး ... ခင္ဗ်ားအလုပ္ ..... ခင္ဗ်ားမလုပ္ဘူးပဲ။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(0, 0, 153);">သူႀကီး။ ။ ဘာျဖစ္လို႔လဲ သင္းအုပ္ဆရာႀကီးရ။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">သင္းအုပ္ဆရာ။ ။ ဘာျဖစ္ရမွာလဲ ခင္ဗ်ားရြာထဲကလူေတြအားလံုးလိုလိုပဲ<br />က်ဳပ္ဆီကို ေခ်ာ္လဲတယ္လို႔ </span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 51, 153);">လာလာေျပာၾကတယ္။ အဲဒါ ခင္ဗ်ားရြာထဲကလမ္းေတြ မေကာင္းလို႔ေပါ့ဗ်</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">သင္းအုပ္ဆရာႀကီးရဲ႕စကားကိုၾကားေတာ့ သူႀကီးက ဟက္ဟက္ပက္ပက္ ထ ရယ္ပါေတာ့တယ္။<br /><br /> ဟုတ္တယ္ေလ </span><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">သင္းအုပ္ဆရာအသစ္က ေခ်ာ္လဲတဲ့ကိစၥကို မသိေသးဘူးေလေနာ္။<br /><br />သူႀကီးကလည္း ဒါေလးေတာင္မသိတဲ့ဘုန္းႀကီး</span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">ဆိုၿပီးမွ အေတာမသတ္ႏိုင္ေအာင္ ရယ္ေနတာေပါ့။ သူႀကီးရယ္ေနတာကို သင္းအုပ္ဆရာႀကီး ၾကည့္ၿပီးေတာ့ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 102, 51);">စိတ္မရွည္တဲ့ေလသံနဲ႔ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);">"ခင္ဗ်ား ရယ္မေနနဲ႔... ခင္ဗ်ားမိန္းမလဲ ေခ်ာ္လဲတယ္လို႔ က်ဳပ္ကိုလာေျပာတာ ဒီမနက္တင္သံုးခါရွိျပီ ......" </span><br /><br /><span style="font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);">OOPZ!</span><br /></div><span style="font-style: italic;"><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-47945016421102047142010-02-08T05:49:00.000-08:002010-02-08T05:56:55.563-08:00အျဖဴ<span style="font-style:italic;"><br /><br />ငုတ္တုတ္ ေသဆံုးတဲ့ည <br /><br />နင္မွ မရွိဘဲ<br /><br /><br /><br />ခုန္ဆင္းေတာ့မလို<br /><br />ၾကယ္ေတြေတာင္တန္႔<br /><br />စိန္႔ပီတာဆီက<br /><br />ခြင့္ျပဳခ်က္ မရေသးလို႔ပါ တဲ့<br /><br /><br /><br />အရူးဆိုတာကေရာ<br /><br />ေတာင္ပံနဲ႔လား<br /><br />ငါသိခ်င္လို႔ပါ<br /><br />မေဟာ္သဓာကေရာ <br /><br />ဆံုးျဖတ္ေပးႏိုင္မွာ မို႔လို႔လား<br /><br /><br /><br /><br />ငါ ..............<br /><br /><br /><br /><br /><br />လြမ္းလို႔ပါဟာ ..............<br /><br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-42267133363975653182010-02-05T06:17:00.000-08:002010-02-05T06:27:42.026-08:00ခက္ထန္လြန္းေသာ ဘ၀မ်ားအတြင္းေနထိုင္ျခင္း (ဇာတ္သိမ္း)<a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioaccAsdLmmBAz7WVIg2z3q6XevCfJ3b2J3j2xzLMaFpYze32Z9oBKBzC1ZhkwFLaFotevqDAMJhEB_E9gFPzKdLeeXj4YFph1S0kRcJikd9mVqwBgVByRNpwRHJjCJxsuqQtYuiApKg/s1600-h/funeral-procession.jpeg"><img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 314px; height: 320px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioaccAsdLmmBAz7WVIg2z3q6XevCfJ3b2J3j2xzLMaFpYze32Z9oBKBzC1ZhkwFLaFotevqDAMJhEB_E9gFPzKdLeeXj4YFph1S0kRcJikd9mVqwBgVByRNpwRHJjCJxsuqQtYuiApKg/s320/funeral-procession.jpeg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5434765909207036642" /></a><br /><br /><br />2007 ခုႏွစ္ ေအာက္တိုဘာလမွာေတာ့ ဇာတ္လမ္းထဲက မာေသာက္ခ္ဟာ ဂိုဏ္းေတြအခ်င္းခ်င္းျဖစ္တဲ့ ရန္ပြဲေတြေၾကာင့္ ေသဆံုးသြားခဲ့ပါတယ္။ သူ႕ရဲ႕ ရုပ္အေလာင္းကိုေတာ့ သူ႕မိခင္ႏိုင္ငံျဖစ္တဲ့ ဆူဒန္ကိုျပန္သယ္ေဆာင္ျပီးေတာ့ ကာ့ထ္တုမ္ျမိဳ႕မွာ သျဂိဳလ္လိုက္ၾကပါတယ္။<br /><br /><br /><ျပီးပါျပီ။>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-28489398331839269192010-01-18T20:23:00.000-08:002010-01-26T05:05:20.068-08:00ခက္ထန္လြန္းေသာ ဘ၀မ်ားအတြင္းေနထိုင္ျခင္း (၃)<meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--> <p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" ></span><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(0, 102, 0);">ကိုင္ရိုမွာရွိတဲ့ ဆူဒန္အသိုင္းအ၀ိုင္းက က်ေနာ္တို႕လုပ္ရပ္ေတြကို ရပ္တန္းကရပ္ဖို႕ေျပာလာၾကပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ လူေပ်ာက္ေလးေတြလည္း တျခားသူေတြ၊ တျခားအဖြဲ႕ေတြနဲ႕ ရန္ျဖစ္တာ၊ တိုက္ခိုက္တာေတြကို ရပ္တန္႕လိုက္ပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ ဘာမွဆက္မလုပ္ေတာ့ဘူးဆိုေပမယ့္လည္း တျခားသူေတြကမွ မရပ္ၾကတာေလ။ သူတို႕ေတြက က်ေနာ္တို႕အဖြဲ႕ကို ဆက္လက္တိုက္ခိုက္ေနဆဲပါ။ သူတို႕ေတြ ရန္ျပဳလာျပီ ဆိုမွေတာ့ က်ေနာ္တို႕ေတြလဲ ကိုယ့္ကိုယ္ကို ကာကြယ္တဲ့အေနနဲ႕ ျပန္လည္တိုက္ခိုက္မိပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ေတြ ကိုယ့္ကိုယ္ကို ကာကြယ္တဲ့သေဘာနဲ႕ ျပန္ျပီးတိုက္ခုိက္ရတယ္ဆိုတာ က်ေနာ္တို႕ရဲ႕မိဘေတြ၊ လူၾကီးသူမေတြက က်ေနာ္တို႕အေပၚ နားလည္သေဘာေပါက္ေပးမယ္ဆိုရင္ ေကာင္းမွာပဲဗ်ာ။</span>
<br /><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" >
<br /></span><span style="font-size:100%;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhh7RadNUcbkWVOcaHPjB_ngu7HJba9bE1UR618WtfqypYBtSeVRNkzqUIXSFoSHyNAoDB0o0KduHCjYXWMM-jcEoEExTbEQ0zNvGmUEWTCRMDFmsIJxhQDMSPM5G67Vno_ijhyI8SctA/s1600-h/money-clip.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 320px; height: 252px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhh7RadNUcbkWVOcaHPjB_ngu7HJba9bE1UR618WtfqypYBtSeVRNkzqUIXSFoSHyNAoDB0o0KduHCjYXWMM-jcEoEExTbEQ0zNvGmUEWTCRMDFmsIJxhQDMSPM5G67Vno_ijhyI8SctA/s320/money-clip.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5430935243409725426" border="0" /></a></span><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(153, 102, 51);">က်ေနာ္တို႕လူေပ်ာက္ေလးေတြနဲ႕ ကိုင္ရိုျမိဳ႕က တျခားဂိုဏ္းေတြရဲ႕ ကြာျခားခ်က္ေတြအမ်ားၾကီးရွိပါတယ္။ သူတို႕ေတြဟာ ဆူဒန္အစိုးရရဲ႕ အမ်ိဳးသားကြန္ဂရက္ပါတီကေန ေငြနဲ႕အျခားအေထာက္အပံ့ေတြရပါတယ္။ အဲဒီပါတီက ခိုင္းတာေတြ လုပ္ရတာေပါ့။ ဥပမာဗ်ာ မူစတာဖာမာမြတ္ ေခါင္းေဆာင္တဲ့ ဆႏၵျပပြဲတုန္းကဆိုရင္ က်ေနာ္တို႕လူေပ်ာက္ေလးေတြမဟုတ္တဲ့ အျခားဂိုဏ္းကလူငယ္ေတြကို အခေၾကးေငြေပးျပီးေတာ့ ဆႏၵျပတဲ့ လူစုထဲကို ေစလႊတ္ပါတယ္။ ျပီးေတာ့ သိၾကတဲ့အတိုင္းပဲ အေျခအေနကို ရွဳပ္ေထြးသြားေအာင္ခိုင္းတာေပါ့။ အမ်ားရဲ႕ အျမင္မွာ ဆႏၵျပေနတဲ့သူေတြဟာ မေကာင္းပါဘူးဆိုတာကို ျမင္သြားေအာင္လုပ္ခိုင္းတာေလ။</span>
<br /><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" >
<br /></span><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(0, 0, 153);">ကိုင္ရိုျမိဳ႕က တခ်ိဳ႕တခ်ိဳ႕ေသာ လူေတြကေတာ့ က်ေနာ္တို႕ကို ကူညီၾကပါတယ္။ ကိုင္ရိုကိုေရာက္ေနတဲ့ ဆူဒန္သား ဂ်က္ေကာ့ဘ္ (Jacob) ဆိုတဲ့သူက က်ေနာ္တို႕အဖြဲ႕ကို အေတာ္ေလးကူညီတဲ့သူ တေယာက္ပါ။ က်ေနာ္တို႕ေတြကို အေမရိကန္ တကၠသိုလ္ က အဂၤလိပ္စာသင္တန္းမွာ တက္ခြင့္ၾကဖို႕ကို သူကပဲ စည္းရံုးခဲ့တာပါ။ ဒါေပမယ့္ဗ်ာ တေယာက္နဲ႕ တေယာက္ မ်က္ႏွာခ်င္းဆိုင္လို႕မရေလာက္ေအာင္ မုန္းေနၾကတဲ့သူေတြကို အခန္းတခန္းထဲမွာ စာအတူသင္ခိုင္းတယ္ဆိုတာ ဘယ္ေလာက္ခက္ခဲလိုက္မလဲ။ အဲဒါေၾကာင့္မို႕လို႕ ဆိုးသြမ္းဂိုဏ္းက လူငယ္ေတြေရာ၊ လူေပ်ာက္ေလးေတြေရာ ဘယ္သူမွ အဲဒီသင္တန္းကို မတက္ခဲ့ၾကပါဘူး။ က်ေနာ္ကေတာ့ တက္ျဖစ္ခဲ့ပါတယ္။ အဲဒီတုန္းက က်ေနာ္ဟာ လူေပ်ာက္ေလး အဖြဲ႕ထဲကို မေရာက္ေသးဘူးေလ။ ေနာက္က်ေတာ့ ဂ်က္ေကာ့ဘ္ဟာ က်ေနာ္တို႕ ဒင္ဂါ လူငယ္ေလးေတြအတြက္ အဂၤလိပ္စာ သင္တန္း ေလးေတြကို ရပ္ကြက္ထဲမွာ ဖြင့္လွစ္ခဲ့ပါတယ္။ သူ႕ရဲ႕ လုပ္ရပ္ဟာ က်ေနာ္တို႕ေတြအတြက္ အမ်ားၾကီးအသံုး၀င္တယ္ဆိုတာ အကုန္လံုးက လက္ခံၾကပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ သိပ္မၾကာခင္မွာပဲ အဲဒီသင္တန္းေလးေတြ ဟာပိတ္ခံလိုက္ရပါတယ္။ အေၾကာင္းရင္းကိုေတာ့ က်ေနာ္မသိခဲ့ပါဘူး။</span><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One;">
<br /> <!--[if !supportLineBreakNewLine]--><!--[endif]--></span>
<br /><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(153, 102, 51);">က်ေနာ္တို႕လူေပ်ာက္ေလးေတြ ဆံုမိၾကျပီဆိုရင္ ပါတီခဏခဏ က်င္းပျဖစ္ၾကပါတယ္။ အဲဒီလိုမ်ိဳးပြဲေတြ က်ေနာ္တို႕ လုပ္ၾကျပီဆိုရင္ ညစ္ညမ္းသီခ်င္းေတြ၊ ဟစ္ပ္ေဟာ့ပ္သီခ်င္းေတြ ဖြင့္မယ္။ က်ေနာ္ကေတာ့ သီခ်င္းေႏွးေႏွးေလးေတြ ကိုပိုသေဘာက်ပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ကို သက္ေတာင့္သက္သာ ရွိေစတယ္ေလ။ ျပီးေတာ့ ေကာင္မေလးေတြနဲ႕ ကမယ္ဆိုရင္လည္း သီခ်င္းေအးေတြကပဲ ပိုသင့္ေတာ္တယ္မဟုတ္လား။ Celine Dion, Mariah Carey နဲ႕ Bob Marley တို႕ဟာ က်ေနာ့္ရဲ႕ အသည္းစြဲအဆိုေတာ္ေတြေပါ့။ သိပ္မၾကာခင္တုန္းက က်ေနာ့္မွာ ရည္းစားတေယာက္ရွိခဲ့ဖူးပါတယ္။ သူမကို ရပ္ကြက္ထဲကလူေတြက အဘြတ္ခ္ (Abuk) လို႕ ေခၚပါတယ္။ သူမ ဆူဒန္ကိုျပန္သြားတာ မၾကာေသးပါဘူး။ သူမ ျပန္သြားျပီး ေနာက္ပိုင္းမွာ က်ေနာ္ေနာက္ထပ္ ရည္းစားထားဖို႕ စဥ္းစားပါေသးတယ္။ ဒါေပမယ့္ က်ေနာ့္ရည္းစားေလာက္ ေကာင္းတဲ့ မိန္းကေလးမ်ိဳးကို က်ေနာ္ခုထိ ရွာလို႕မေတြ႕ခဲ့ပါဘူး။ </span>
<br /></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><span style="font-size:100%;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQq5YkZsjxBwaG5lk3Ab2EEcS3uk1WvypPht6iBSs_v_EZQDdbKsJyr-g6KKX52MW5HheSjggl2miIdAxU5VpNpSheXv8ZWHXstylCJXNQiJbfCMoJCyyTgo9iEos5OdKp6hqSgcbCLg/s1600-h/marley728798bw1.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQq5YkZsjxBwaG5lk3Ab2EEcS3uk1WvypPht6iBSs_v_EZQDdbKsJyr-g6KKX52MW5HheSjggl2miIdAxU5VpNpSheXv8ZWHXstylCJXNQiJbfCMoJCyyTgo9iEos5OdKp6hqSgcbCLg/s320/marley728798bw1.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5431030500355475058" border="0" /></a></span><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(102, 0, 0);">က်ေနာ့္ကို က်ေနာ္လူေပ်ာက္ေလးဆိုျပီး ခံယူလိုက္တဲ့ေနာက္ပိုင္းမွာေတာ့ လူေပ်ာက္ေလးေတြအတိုင္းပဲ က်ေနာ္၀တ္ဆင္ ပါတယ္။ အက်ၤီက တီရွပ္အျဖဴေရာင္ကို အဓိကထားျပီး ၀တ္ၾကပါတယ္။ အျဖဴေရာင္က ဘယ္အေရာင္နဲ႕ပဲတြဲတြဲ လိုက္ဖက္တယ္ေလ။ အဲဒီတီရွပ္အေပၚမွာမွ ဘတ္စကက္ေဘာကစားတဲ့ အားကစားအကၤ်ီကို ထပ္၀တ္ၾကပါတယ္။ ျပီးေတာ့ အနက္ေရာင္ ေဘာင္းဘီပြပြ၊ ဘတ္စကက္ေဘာ ကစားရင္၀တ္တဲ့ဖိနပ္။ ဒါေတြက က်ေနာ္တို႕ လူေပ်ာက္ေလးေတြ ၀တ္ဆင္တတ္တဲ့ အ၀တ္အစားေတြပါပဲ။ </span><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One;">
<br /> <!--[if !supportLineBreakNewLine]-->
<br /> <!--[endif]--></span><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(153, 102, 51);">လူေပ်ာက္ေလးေတြ အမ်ားစုဟာ အရက္နဲ႕ မကင္းၾကပါဘူး။ ဒါေပမယ့္ က်ေနာ့္အတြက္ေတာ့ အရက္ဆိုတာ ေရွာင္ၾကဥ္စရာ လို႕ပဲ ျမင္မိပါတယ္။ တခ်ိဳ႕ေတြမ်ားဆိုရင္ မိုးလင္းတာနဲ႕ အရက္နဲ႕ မ်က္ႏွာသစ္ၾကပါတယ္။ ေဆးလိပ္ဆိုရင္လဲ ေသာက္လိုက္တာ ေထာင္းေထာင္းကိုထေနတာပါပဲ။ က်ေနာ္အရက္မေသာက္တဲ့ကိစၥနဲ႕ ပါတ္သက္ျပီး ဘယ္သူမွေတာ့ က်ေနာ့္ကို ျပသနာမရွာၾကပါဘူး။ </span><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One;">
<br />
<br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">က်ေနာ့္ကိုက်ေနာ္ လူေပ်ာက္ေလးစာရင္းထဲ သြင္းလိုက္ကတည္းက က်ေနာ့္အတြက္ အမ်ားၾကီး အဆင္ေျပလာပါတယ္။ သူတို႕ေတြနဲ႕မို႕လို႕ က်ေနာ္မပ်င္းရေတာ့ပါဘူး။ ျပီးေတာ့ သူတို႕ေတြဟာလည္း က်ေနာ့္ရဲ႕ ညီအစ္ကိုအရင္းသဖြယ္ ျဖစ္လာပါတယ္။ က်ေနာ့္ကို စိတ္ရွဳပ္ေထြးေနေစတဲ့ အေၾကာင္းကေတာ့ လတ္တေလာျဖစ္ပ်က္ေနတဲ့ ႏိုင္ငံေရးအေျခအေန ေတြပါ။ ပထမတုန္းကေတာ့ က်ေနာ္တို႕ဆူဒန္မွာ မျငိမ္မသက္ျဖစ္လို႕ ကိုင္ရိုကို ေျပးလာၾကတယ္။ က်ေနာ္တို႕ ဒီကိုေရာက္ေတာ့ ဒီမွာက ရွဳပ္ေထြးျပီး ဟိုမွာက ျပန္ေအးခ်မ္းေနျပန္ျပီ။ ဘယ္အရာကို ယံုၾကည္ရမလဲဆိုတာကိုလဲ က်ေနာ္မစဥ္းစားတတ္ေတာ့ပါဘူး။ ေနာက္တခုကေတာ့ ကိုင္ရိုမွာရွိတဲ့ ဆိုးသြမ္းလူငယ္ေလးေတြကို ၾကည့္လိုက္။ ဘယ္ဂိုဏ္းကလူငယ္ပဲ ျဖစ္ျဖစ္ က်ေနာ္တို႕အားလံုးက မ်ိဳးႏြယ္စုတခုတည္းပါ။ ဘာျဖစ္လို႕ က်ေနာ္တို႕ေတြ အခုလိုမ်ိဳး တေယာက္နဲ႕ တေယာက္မုန္းတီးေနၾကရတာလဲ။ အရင္ကလိုမ်ိဳး က်ေနာ္တို႕ရဲ႕ ဆက္ဆံေရးေတြ ျပန္ျပီး ေအးခ်မ္းႏိုင္စရာ အေၾကာင္းမရွိေတာ့ဘူးလား။ </span>
<br /> <!--[if !supportLineBreakNewLine]--></span><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" ><span style="color: rgb(153, 102, 51);"></span>
<br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><span style="font-size:100%;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq_SgU7bad30WZ3mA_bccpSNhKvByXjl-4VZCu1D4N7eHrUYMmn069dk5qLVKaxpS16bkplNtmn4fqAUWNHMfBMYuWrfsLu_ZHbCoAKAYfV8cimkqywuOyKJaihCmhdLPliHpIZY6H1g/s1600-h/pd1546753.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 210px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq_SgU7bad30WZ3mA_bccpSNhKvByXjl-4VZCu1D4N7eHrUYMmn069dk5qLVKaxpS16bkplNtmn4fqAUWNHMfBMYuWrfsLu_ZHbCoAKAYfV8cimkqywuOyKJaihCmhdLPliHpIZY6H1g/s320/pd1546753.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5431030726627405074" border="0" /></a></span></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" latentstylecount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627421319 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.25in 1.0in 1.25in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} </style> <![endif]--><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(51, 51, 255);">ကိုင္ရိုမွာရွိတဲ့ ဆိုးသြမ္းဂိုဏ္းေတြဟာ တေယာက္ကိုတေယာက္ခြင့္လႊတ္ၾကဖို႕လိုအပ္ပါတယ္။ ေနာက္ျပီးေတာ့ ႏွစ္ဖက္စလံုးကို ေစ့စပ္ေပးမယ့္ ၾကားခံလူဆိုတာလည္း လိုအပ္ပါတယ္။ ဒီကိစၥဟာ ေတာ္ေတာ္ကို ခက္ခဲမယ္ဆိုတာ က်ေနာ္ နားလည္လို႕ ရပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ေတြဟာ အလြန္ကို ခက္ထန္တဲ့ ဘ၀ေတြထဲမွာ ေနထိုင္ၾကရတာပါ။ ဘယ္သူကမွ ျပသနာကို ကူညီျပီး မေျဖရွင္းေပးၾကဘူးဆိုရင္ အၾကမ္းဖက္မႈေတြလည္း ဆက္လက္ျဖစ္ေပၚေနအုန္းမွာပါပဲ။
<br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><span style="font-size: 10pt; font-family: Zawgyi-One; color: rgb(51, 51, 255);"><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);"><ဆက္ပါဦးမည္။></span>
<br /></span></p> <p class="MsoNormal" style="text-align: center;" align="center"><span style="font-size:85%;"><b><i><span style="font-family:Zawgyi-One;">/Out of Exile ဆိုတဲ့ စာအုပ္ထဲက
<br />We Live Angry Lives ဆိုတဲ့ ဇာတ္လမ္းေလးကို</span></i></b></span><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:85%;" > <b><i>
<br />ဘာသာျပန္ထားျခင္းျဖစ္ပါတယ္/</i></b></span><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" ><o:p></o:p></span></p> <p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;"><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" >
<br /><!--[if !supportLineBreakNewLine]--> <!--[endif]--><o:p></o:p></span></p> <p class="MsoNormal"><span style=";font-family:Zawgyi-One;font-size:100%;" ><o:p> </o:p></span></p> အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-24403556762249752692010-01-06T03:05:00.000-08:002010-01-08T02:47:09.249-08:00ခက္ထန္လြန္းေသာ ဘ၀မ်ားအတြင္း ေနထိုင္ျခင္း (၂)<a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqQ8zDX6kW-zL79CqBQFlHR-33qEQQ422NRwyudRSjEzQUAvOQ6_p-OUeYzFjm_CNFNu0KA2v711_IQ25OUdAsqf_xZ81D8X5uARwtNsU7t-aS5Nx5_3dx_pUM0CF5qgEGHIexqV5TIA/s1600-h/how-to-draw-a-mobster,-gangster,-wiseguy-step-1.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 199px; height: 320px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqQ8zDX6kW-zL79CqBQFlHR-33qEQQ422NRwyudRSjEzQUAvOQ6_p-OUeYzFjm_CNFNu0KA2v711_IQ25OUdAsqf_xZ81D8X5uARwtNsU7t-aS5Nx5_3dx_pUM0CF5qgEGHIexqV5TIA/s320/how-to-draw-a-mobster,-gangster,-wiseguy-step-1.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5424315986746276642" border="0" /></a><br /><div style="text-align: justify;"><span style="color: rgb(204, 51, 204);">က်ေနာ့္ဘ၀ရဲ႕ တစ္စိတ္တစ္ေဒသလို႕ ေျပာလို႕ရမယ့္ ကိုင္ရိုက လူေပ်ာက္ေလးေတြ (The Lost Boys) အေၾကာင္းကို နည္းနည္း ေျပာျပခ်င္ပါတယ္။ သူတို႕ေတြကေတာ့ လမ္းမေတြေပၚမွာ က်က္စားတတ္တဲ့ ဆူဒန္လူငယ္စုေတြ ျဖစ္ပါတယ္။ လမ္းမေတြေပၚမွာ ဆူဒန္အသိုင္းအ၀ိုင္း ေတြမွာ သူတို႕ကို ေတြ႕ရတတ္ပါတယ္။ က်ေနာ္ေနထိုင္တဲ့ ေနရာကို အက္ဘ္ဘာရွား (Abbassia) လို႕ေခၚပါတယ္။ ကိုင္ရို က လူဆိုး၊ လူသြမ္း အမ်ားစုဟာ က်ေနာ္တို႕ ရပ္ကြက္က ဆူဒန္သားေတြဆီကေန ခိုးတာတို႕ လုယက္တာတို႕ခနခန လုပ္ၾကပါတယ္။ ဆူဒန္ လူငယ္ လူရြယ္ေတြလည္း သူတို႕ရန္ကေန ကာကြယ္ဖို႕ အုပ္စုေလးေတြ ဖြဲ႕ထားၾကတာေပါ့ဗ်ာ။ မႏွစ္က မတိုင္ခင္ထိေတာ့ က်ေနာ္သူတို႕ေတြနဲ႕ တခါတေလ စကားေျပာျဖစ္တာ ေလာက္ပဲ ရွိပါတယ္။ အဲဒီလူငယ္အမ်ားစုဟာ အလုပ္အကိုင္ မရွိတဲ့သူေတြ မ်ားပါတယ္။ ေက်ာင္းကိုလဲ မတက္ျဖစ္ၾကတဲ့သူေတြေပါ့။ လူေတြရဲ႕ အျမင္မွာလည္း သူတို႕ေတြဟာ လူဆိုးလို႕ သတ္မွတ္ခံရပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ တခ်ိဳ႕ေတြက လူေကာင္းေတြပါ။ သူတို႕ေတြနဲ႕ စကားေတြ ေျပာေလ့ ေျပာထရွိတဲ့ က်ေနာ္လဲ သူတို႕ေတြလိုပဲဆိုျပီး အမ်ားက ထင္ၾကပါတယ္။ အဲဒီလို ထင္ၾကေတာ့ က်ေနာ့္ကို ေဒါသတၾကီး ဆက္ဆံၾကတယ္။ သူတို႕ေတြ က်ေနာ့္ကို ေျပာတာက "မင္းလဲ အက္ဘ္ဘာရွားမွာေနတယ္။ အဲဒီသေဘာဟာ မင္းက လူေပ်ာက္ေလးေတြထဲက တစ္ေယာက္ပဲ။" ဂိုဏ္းေတြ အမ်ားၾကီးဟာလည္း တစ္ဂိုဏ္းနဲ႕ တစ္ဂိုဏ္း မတည့္ၾကပါဘူး။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မႏွစ္တုန္းကအေမရိကန္တကၠသိုလ္မွာ အခမဲ့အဂၤလိပ္စာ သင္ေပးတုန္းက အဲဒီသင္တန္းကို လူေပ်ာက္ေလးေတြ ေတာ္ေတာ္မ်ားမ်ား တက္ၾကပါတယ္။ အဂၤလိပ္စာ တတ္ခ်င္တဲ့ က်ေနာ္လည္း တက္ခဲ့ပါတယ္။ သင္တန္းျပီးလို႕ အိမ္ျပန္တဲ့အခ်ိန္ေတြမ်ားမွာဆိုရင္ အျခားဂိုဏ္းကလူေတြက က်ေနာ့္ဆီကို လာျပီး လူေပ်ာက္ေလးေတြ အေၾကာင္းေမးတတ္ပါတယ္။ သူတို႕ေတြက က်ေနာ့္ကို လူေပ်ာက္ေလးေတြထဲကတစ္ေယာက္လို႕ ထင္ထား ၾကလို႕ပါ။ က်ေနာ္ဘယ္လိုပဲ မသိဘူး၊ မသိဘူးေျပာပါေစ၊ သူတို႕ေတြ က်ေနာ့္ကို ေမးျမဲေမးေနခဲ့ပါတယ္။ ဘယ္လိုပဲ ေျပာေျပာ ဆက္ျပီးမွအေႏွာက္ယွက္ခံေနရဆဲပါ။ ေနာက္ဆံုးေတာ့ အဲဒီ အဂၤလိပ္စာသင္တန္းကေန က်ေနာ္ထြက္လိုက္ပါတယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">တျခားဂိုဏ္းေတြရဲ႕ ျခိမ္းေျခာက္မႈက တေန႕တျခား ပိုျပီးဆိုးလာပါတယ္။ ဂိုဏ္းေတြ အခ်င္းခ်င္း တိုက္ခိုက္မႈေတြ လည္း ပိုမ်ားလာပါတယ္။ က်ေနာ့္မ်က္စိေရွ႕မွာပဲ အဲဒီလိုတိုက္ခိုက္မႈေတြ၊ ဒဏ္ရာရသြားတဲ့လူေတြ၊ ေသြးသံ ရဲရဲေတြ ကိုျမင္ရတဲ့ အၾကိမ္ေတြလဲ ပိုပိုမ်ားလာပါတယ္။ ျပီးေတာ့ တျခားဂိုဏ္းေတြကေန က်ေနာ္တို႕ေနတဲ့ ရပ္ကြက္ကို သူလွ်ိဳေတြပို႕ျပီး လူေပ်ာက္ေလးေတြ အေၾကာင္းစံုစမ္းခိုင္းတတ္ပါတယ္။ လူေပ်ာက္ေလးေတြနဲ႕ စကားသြားျပီး ေျပာေနက်ျဖစ္တဲ့ က်ေနာ့္ကိုလည္း လူေပ်ာက္ေလးေတြထဲက တစ္ေယာက္လို႕ ယူဆၾကတာလဲ မလြန္ပါဘူး။</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">2007 မွာျဖစ္မယ္ထင္တယ္။ က်ေနာ့္ကိုယ္က်ေနာ္ လူေပ်ာက္ေလးဆိုျပီး ခံယူလိုက္တာပါ။ အဲဒီလို ျဖစ္သြားတာလဲ သိပ္ျပီးမွ စိတ္ပါလို႕ေတာ့ မဟုတ္ပါဘူး။ လူေပ်ာက္ေလးေတြဆီကေန အကာအကြယ္ ရႏိုင္တယ္ေလ။ တျခားဂိုဏ္းေတြရဲ႕ ျခိမ္းေျခာက္မႈေတြကို ေၾကာက္စရာမလိုေတာ့ပါဘူး။ တျခား လူေပ်ာက္ေလးေတြလိုပဲ က်ေနာ္လဲ ဓါးကိုင္တတ္လာတယ္၊ သူတို႕ေတြရဲ႕ တိုက္ပြဲေတြမွာ လိုက္ပါတတ္လာပါတယ္။</span><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqydMP2IzbUIh2e-37qeapSveoKfjvvUw-UoYTUJdcDpHIEB23UxxF4qlwZTKf208PwM1h293j11amDQYXYJnGgoNl-sggVqdctnLtfBKwxIaNMZDIQ-zzOGX3hljdCZyVpvz4ll-qvw/s1600-h/539361489_4b1400107e_o.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 267px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqydMP2IzbUIh2e-37qeapSveoKfjvvUw-UoYTUJdcDpHIEB23UxxF4qlwZTKf208PwM1h293j11amDQYXYJnGgoNl-sggVqdctnLtfBKwxIaNMZDIQ-zzOGX3hljdCZyVpvz4ll-qvw/s400/539361489_4b1400107e_o.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5424316619680846178" border="0" /></a><br /><span style="color: rgb(153, 153, 0);">က်ေနာ္တို႕လူေပ်ာက္ေလးေတြမွာ ရည္မွန္းခ်က္ကို္ယ္စီ ရွိၾကပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ လုပ္ခ်င္ခဲ့တာေတြ၊ က်ေနာ္တို႕ ျဖစ္ခ်င္ခဲတာေတြ အမ်ားၾကီး ရွိခဲ့ပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ က်ေနာ္တို႕ လိုခ်င္ခဲ့တာေတြ တစ္ခုမွ ျဖစ္မလာပါဘူး။ တခ်ိဳ႕လူေပ်ာက္ေလးေတြက ၀င္ေငြပံုမွန္ေလးရမယ့္ အလုပ္လုပ္ခ်င္ၾကတယ္၊ တခ်ိဳ႕ေတြက ပညာသင္ခ်င္ၾကတယ္။ ဒါေပမယ့္ ဘယ္သူကမွ က်ေနာ္တို႕ကို ယံုယံုၾကည္ၾကည္နဲ႕ အလုပ္မခိုင္းၾကပါဘူး။ တကယ္လို႕ ခင္ဗ်ားမွာလည္း ဘာမွလုပ္စရာမရွိဘူးဆိုရင္ တစ္ေနကုန္ကို ဘာမွမလုပ္ဘဲနဲ႕ အခ်ိန္ျဖဳန္းမိေနမွာပါ။ က်ေနာ္တို႕ေတြလည္း အဲဒီလို ျဖစ္ေနၾကတာပါ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">က်ေနာ္တို႕ေတြ လမ္းမေတြေပၚမွာ၊ လမ္းေဘးေတြမွာ ရပ္ျပီး ေရာက္တတ္ရာရာစကားေတြ ေျပာျဖစ္ၾကပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ ဘာမွ ေထြေထြထူးထူးေတာ့ မပါပါဘူး။ က်ေနာ္တို႕ သီခ်င္းေတြအေၾကာင္း ေျပာၾကမယ္၊ ေကာင္မေလးေတြအေၾကာင္း ေျပာၾကမယ္၊ ဘတ္စကက္ေဘာ ကစားနည္းအေၾကာင္း ေျပာၾကမယ္၊ ဒါေလာက္ပါပဲ။ တခါတေလက်ရင္ေတာ့ ရန္ျဖစ္၊ တိုက္ခိုက္ ၾကရတာေပါ့။ က်ေနာ္တို႕ေတြဟာ တျခားရပ္ကြက္က လူေတြနဲ႕ တိုက္ခိုက္ျဖစ္ၾကပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ေတြ ကိုယ့္ရပ္ကြက္မွာကိုယ္ ေနေပမယ့္လည္း တျခားရပ္ကြက္က ဂိုဏ္းေတြက က်ေနာ္တို႕ဆီကို တမင္လာျပီး တုိက္ခိုက္တာမ်ိဳးေတြလည္း ၾကံဳရပါတယ္။ အေျခအေနမေကာင္းရင္ေတာ့ က်ေနာ္တို႕၀ွက္ထားတဲ့ လက္နက္ေတြယူျပီး ေျပးၾကရပါတယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">က်ေနာ္တို႕အဖြဲ႕ေတြ တျခားသူေတြကို တိုက္ခိုက္ျပီဆိုရင္လည္း တျခားသူေတြ ဒဏ္ရာရမွာကို က်ေနာ္ မလိုလားပါဘူး။ က်ေနာ့္ဓါးကို အသံုးျပဳျပီး တိုက္ခိုက္ရတယ္ဆိုေပမယ့္ သူတို႕ေတြကို ဓါးျပားနဲ႕ပဲ ရိုက္ေလ့ရွိပါတယ္။ တခါတေလက်ရင္ ထိုးၾကိတ္ကန္ေက်ာက္တာေလာက္နဲ႕ပဲ ျပီးသြားပါတယ္။ က်ေနာ့္ရဲ႕ တိုက္ခိုက္ရတဲ့ ရည္ရြယ္ခ်က္က တျခားသူေတြရဲ႕ လက္နက္ကို ရယူယံုတင္ပါ။ ခိုး၀ွက္ျပီး ယူရတာကိုေတာ့ က်ေနာ္မၾကိဳက္ပါဘူး။ ဒါေပမယ့္ တခ်ိဳ႕ေသာလူေပ်ာက္ေလးေတြ လုပ္ၾကပါတယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(204, 51, 204);">ရဲေတြနဲ႕ က်ေနာ္ ႏွစ္ၾကိမ္ပါတ္သက္ခဲ့ဖူးပါတယ္။ ပထမတစ္ၾကိမ္တုန္းက က်ေနာ့္ရဲ႕ ႏိုင္ငံကူးလက္မွတ္ ေပ်ာက္သြားလို႕ပါ။ ဒါေပမယ့္ ဘယ္ရဲသားကမွ အဲဒါကို ျပန္မေတြ႕ခဲ့ပါဘူး။ ဒုတိယ တစ္ၾကိမ္က်ေတာ့ အျခား ဆူဒန္သားေတြက အီဂ်စ္ေတြကို တိုက္ခိုက္တဲ့အမႈနဲ႕ပါတ္သက္ျပီး က်ေနာ္တို႕ရပ္ကြက္ကလူေတြကို လာဖမ္းတဲ့ ကိစၥပါ။ အဲဒါဟာ အမွားျဖစ္ေနခဲ့တာပါ။ ရဲေတြဖမ္းခ်င္ေနတဲ့ ဆူဒန္သားေတြဟာ က်ေနာ္တို႕မဟုတ္ၾကပါဘူး။ ဒါေပမယ့္ သူတို႕ေတြဟာ လ်င္လ်င္ျမန္ျမန္ပဲ က်ေနာ္တို႕ဟာ ျပသနာေကာင္ေတြ မဟုတ္ဘူးဆိုတာကိုသိလို႕ ရဲစခန္းမေရာက္ခင္မွာပဲ က်ေနာ္တို႕ကို ျပန္လႊတ္ေပးခဲ့ပါတယ္။</span><br /><br /><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);"><ဆက္ပါဦးမည္></span><br /></div><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinPwic9CBy1n2pdraWuzXHmdDefyl42SQ5AtJf3cMK4nWOkH8ghJHg0KyexMqmlB4XqXvOHpGmWfrNdpe1lw314ZSqjoEqBMR1jUL8_ioiweEw_YwKGAib4Or6yUo4d5Y5oPYqc3-B_g/s1600-h/out_of_exile.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 214px; height: 320px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinPwic9CBy1n2pdraWuzXHmdDefyl42SQ5AtJf3cMK4nWOkH8ghJHg0KyexMqmlB4XqXvOHpGmWfrNdpe1lw314ZSqjoEqBMR1jUL8_ioiweEw_YwKGAib4Or6yUo4d5Y5oPYqc3-B_g/s320/out_of_exile.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5424317821671368370" border="0" /></a><br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="font-size:85%;"><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">/Out of Exile ဆိုတဲ့ စာအုပ္ထဲက<br /></span> <span style="font-style: italic; font-weight: bold;">We Live Angry Lives ဆိုတဲ့ ဇာတ္လမ္းေလးကို</span> <span style="font-style: italic; font-weight: bold;"><br />ဘာသာျပန္ထားျခင္းျဖစ္ပါတယ္/</span></span><br /></div><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-61496655239894880402009-12-29T23:37:00.000-08:002009-12-30T03:54:28.464-08:00ခက္ထန္လြန္းေသာ ဘ၀မ်ားအတြင္း ေနထိုင္ျခင္း (၁)<div style="text-align: justify;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);">က်ေနာ့္နာမည္ မာေသာက္ခ္ (Mathok) လို႕ေခၚပါတယ္။ က်ေနာ့္အေဖကေတာ့ အာဂြိ (Aguek) ျဖစ္ပါတယ္။ က်ေနာ္တို႕ မိသားစုဟာ ဆူဒန္ႏိုင္ငံ ေတာင္ပိုင္း မွာရွိတဲ့ အဲယစ္ (Aeyid) ဆိုတဲ့ ရြာေလးမွာ ေနထိုင္ၾကတာပါ။ က်ေနာ့္ကိုေမြးတာကေတာ့ ဂိုဂရီရယ္ (Gogrial) လို႕ေခၚတဲ့ ေတာင္ပိုင္း ရြာေလး တစ္ရြာမွာပါ။ က်ေနာ္တို႕ မ်ိဳးႏြယ္စု နာမည္ကိုေတာ့ ဒင္ဂါ (Dinka) လို႕ေခၚပါတယ္။</span><br /></div><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBYwbGTILn1HwpNxsxt3sVW-pa13tH3A5Z6mD8kJFFMUUhGgqgNIIUQfWkr5YJDuWjzQXnsW0s2eDq-XIxoddSuhEFRFe9rfxrJDZn_prXEm53MrS7GhskjfwQffNynRCpESMKbZ9XDw/s1600-h/personaluse2_7431186-FB.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 300px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBYwbGTILn1HwpNxsxt3sVW-pa13tH3A5Z6mD8kJFFMUUhGgqgNIIUQfWkr5YJDuWjzQXnsW0s2eDq-XIxoddSuhEFRFe9rfxrJDZn_prXEm53MrS7GhskjfwQffNynRCpESMKbZ9XDw/s400/personaluse2_7431186-FB.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420987848453176130" border="0" /></a><br /><div style="text-align: justify;"><span style="color: rgb(153, 51, 153);">က်ေနာ့္မိဘေတြ ရြာကိုစြန္႕ခြာတုန္းက က်ေနာ့္အသက္ ငါးႏွစ္ေလာက္ပဲ ရွိပါေသးတယ္။ အေၾကာင္းအရင္း ကေတာ့ စစ္ပြဲေတြ ေၾကာင့္ျဖစ္ပါတယ္။ အဲဒီအခ်ိန္တုန္းက က်ေနာ္သိတာဆိုလို႕ ဘယ္အရာတိုင္းမဆိုဟာ က်ေနာ္တို႕ေတြအတြက္ အႏၱရာယ္ေတြခ်ည္းပဲ ဆိုတာကိုပါ။ တျခားအေၾကာင္းအရာေတြကို မွတ္မိႏိုင္ဖို႕ေတာ့ က်ေနာ့္အသက္ အေတာ့္ကို ငယ္ပါေသးတယ္။ ဂိုဂရီရယ္မွာ ရွိတဲ့ အိမ္ကို စြန္႕ျပီး ထြက္လာတုန္းက ကာ့တ္တုမ္ (Kartoum) ျမိဳ႕ကို သြားမယ္လို႕ ဦးတည္ျပီး ထြက္ခဲ့ၾကတာ မဟုတ္ပါဘူး။ အဲဒီျမိဳ႕ကို မေရာက္ခင္ တြန္ဂ်္ (Tonj) နဲ႕ ေ၀ါင္ (Wau) ျမိဳ႕ေတြမွာ ႏွစ္အနည္းငယ္စီ ေနခဲ့ပါေသးတယ္။ အဲဒီႏွစ္ျမိဳ႕လံုးက ေတာင္ပိုင္း မွာရွိတဲ့ ျမိဳ႕ေတြပါ။ အေမ့ကိုေတာ့ ကာ့တ္တုမ္ျမိဳ႕ကို အေဖ ျပန္မေခၚခင္ထိ ေ၀ါင္ျမိဳ႕မွာ ငါးႏွစ္ေလာက္ ေနထိုင္ေစခဲ့ပါတယ္။ အေဖ့အစီအစဥ္အတိုင္း ေပါ့ဗ်ာ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">က်ေနာ့္အေမက သာမန္အိမ္ရွင္မ တစ္ေယာက္ပါ။ အေဖကေတာ့ ဆူဒန္ စစ္တပ္က အရာရွိတစ္ေယာက္ ျဖစ္ပါတယ္။ ေတာင္ပိုင္းသား အမ်ားစုဟာ ဆူဒန္အစိုးရအတြက္ အလုပ္လုပ္ၾကပါတယ္။ အစိုးရက ေပးတဲ့ အလုပ္ဆိုေတာ့ သူတို႕အတြက္ အလုပ္ေကာင္းေပါ့။ အေဖဟာ အေမ့လိုမ်ိဳး ေနာက္ထပ္ မိန္းမ တစ္ေယာက္ကို လက္ထပ္ခဲ့ပါေသးတယ္။ က်ေနာ္ကေတာ့ အျမဲတမ္းလိုလို အေဖ့အနားမွာ ေနခြင့္ ရခဲ့ပါတယ္။ အေဖ့ကို လူေအးၾကီး တစ္ေယာက္လို႕ ေျပာလို႕ ရပါတယ္။ ေဒါသထြက္တယ္ဆိုတာကို သူ႕အတြက္ အလြန္ ခက္ခဲတဲ့ အလုပ္တစ္ခုလို႕ ထင္ထားတဲ့သူပါ။ ေဒါသထြက္ရင္လဲ ၾကမ္းတမ္းတဲ့ လူတစ္ေယာက္ပံုစံကို တစ္မဟုတ္ခ်င္း ေျပာင္းသြားေတာ့တာပါပဲ။ က်ေနာ္တို႕ ေမာင္ႏွမ ဆယ့္ေလးေယာက္စလံုး အေဖနဲ႕အတူ ေနထိုင္ၾကပါတယ္။ အားလံုးလိုလိုက ျပသနာေတြ ကိုယ္စီနဲ႕ေပါ့။ အဲဒီျပသနာေတြကို ဘယ္သူနဲ႕ ပူးေပါင္းျပီး ဘယ္လို ေျဖရွင္းရမလဲ ဆိုတာကို အေဖက က်ေနာ္တို႕ကို အျမဲတမ္းလိုလို လမ္းညႊန္တတ္ပါတယ္။ အဲဒီလိုနဲ႕ပဲ က်ေနာ္တို႕ အိမ္ေလးဟာ အျမဲ ေအးခ်မ္းေနခဲ့ပါတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(204, 153, 51);">ကာ့တ္တုမ္ျမိဳ႕မွာ ေနတုန္းကဆိုရင္ က်ေနာ့္အသက္ ဆယ့္ႏွစ္ႏွစ္ မေရာက္မခ်င္း က်ေနာ္ ေက်ာင္းမတက္ ျဖစ္ေသးပါဘူး။ ဘာလို႕လဲ ဆိုေတာ့ စား၀တ္ေနေရးဆိုတဲ့ အေရးေတြအတြက္ ရုန္းကန္ေနရလို႕ပါပဲ။ ေက်ာင္းတက္ရျပန္ေတာ့လဲ ေႏြရာသီ ေက်ာင္းပိတ္ရက္ေတြမွာ အလုပ္လုပ္ေနရဆဲပါ။ ေက်ာင္းအပ္ဖို႕နဲ႕ ေက်ာင္း၀တ္စံုေတြအတြက္ လုပ္ရတာေပါ့ဗ်ာ။ က်ေနာ့္အလုပ္ေတြကေတာ့ ေစ်းကို အဓိကထားျပီး လုပ္ရတဲ့ အလုပ္ေတြပါ။ တစ္ခါတေလဆိုရင္ ေသာက္ေရေရာင္းတယ္၊ တစ္ခါတေလ က်ျပန္ေတာ့ ပလတ္စတစ္ အိတ္ေတြ ေရာင္းပါတယ္။ </span><br /></div><br /><div style="text-align: justify;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuOkRHHk_VFWrShQPuvsDX_e5OYX_81WH4ubbx49niDT7f3g3YA9FZMe_-AiuGH-Rqh0yTw7u21pKbMiaBBtKqgs_YLClGN-W9hnQpaHj4ArJFNFlE8QweuUz8JH5CFY1qRRaod5qeMg/s1600-h/stickman+playing+basketball.bmp"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 320px; height: 198px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuOkRHHk_VFWrShQPuvsDX_e5OYX_81WH4ubbx49niDT7f3g3YA9FZMe_-AiuGH-Rqh0yTw7u21pKbMiaBBtKqgs_YLClGN-W9hnQpaHj4ArJFNFlE8QweuUz8JH5CFY1qRRaod5qeMg/s320/stickman+playing+basketball.bmp" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420988767996132258" border="0" /></a><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ဘတ္စကက္ေဘာ ကစားနည္းဟာ က်ေနာ္အၾကိဳက္ဆံုး ကစားနည္းတစ္ခုပါ။ အားကစား ၀တ္စံုေတြ၀ယ္ဖို႕လဲ က်ေနာ္ အျမဲတေစ အားထုတ္ေနတတ္ပါတယ္။ က်ေနာ္ ငယ္ငယ္တုန္းကဆိုရင္ က်ေနာ့္ကစားေဖာ္ ေတြ ဟာေဘာလံုးပဲ အကန္မ်ားၾကပါတယ္။ က်ေနာ္ကေတာ့ ေဘာလံုးကို လက္နဲ႕ပစ္၊ လက္နဲ႕ဖမ္း၊ လက္နဲ႕ ဂိုးသြင္း ရတာကိုပဲ ႏွစ္သက္ေနခဲ့တာပါ။ ဘတ္စကက္ေဘာ ကစားၾကျပီဆိုရင္ က်ေနာ္ဟာ အျမဲတမ္းလိုလို ဖန္တီးသူ (play maker) ေနရာမွာ ကစားျဖစ္ပါတယ္။ အေမရိကမွာေတာ့ အမွတ္ေစာင့္ (point guard) လို႕ ေခၚမလားပဲ။ မာႏူတီဘိုလ္ (Manute Bol) လို႕ေခၚတဲ့ က်ေနာ့္ ဦးေလးကေတာ့ အေမရိကန္မွာ လက္ရွိ ဘက္စကက္ေဘာ ကစားေနတဲ့သူပါ။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">က်ေနာ့္အေမဆိုရင္ အခ်ိန္အတိုင္းအတာ တစ္ခု အထိ ႏွလံုးေရာဂါကို အျပင္းအထန္ ခံစားခဲ့ရပါတယ္။ အျမဲတမ္းလိုလို ေမာေနတတ္တာေပါ့။ က်ေနာ့္အေဖ ေငြစုျပီးတဲ့ အခ်ိန္မွာေတာ့ အေမ့ေ၀ဒနာေတြကို အဆံုးသတ္ေပးႏိုင္ခဲ့တယ္ေလ။ သမားေတာ္ၾကီး တစ္ခ်ိဳ႕နဲ႕ အေမ့ကို ခြဲစိတ္ကုသေပးခဲ့တာပါ။ အေမ့ရဲ႕ ႏွလံုးတစ္ေနရာမွာ ျပြန္ေလးတစ္ခု ထည့္ထားတယ္ ဆိုတာေလာက္ေတာ့ က်ေနာ္ သိထားပါတယ္။ အဲဒီ ခြဲစိပ္မႈဟာ အႏၱရာယ္ အလြန္မ်ားတဲ့ စြန္႕စားမႈၾကီး တစ္ခုဆိုတာ ေျပာျပစရာမလိုဘဲ သိၾကမွာပါ။ ခြဲစိပ္မႈၾကီး ေအာင္ေအာင္ျမင္ျမင္နဲ႕ ျပီးသြားတဲ့ အခ်ိန္၊ အေမ ေနျပန္ေကာင္းလာတဲ့ အခ်ိန္ေတြဟာ က်ေနာ္တို႕ မိသားစုရဲ႕ အတိုင္းမသိ ေပ်ာ္ရႊင္ခဲ့ရတဲ့ အခ်ိန္ေတြ ျဖစ္ပါတယ္။ ေဆးတစ္ခ်ိဳ႕ကိုေတာ့ အေမ ေသာက္ေနရေသးတာေပါ့ဗ်ာ။ တစ္ကယ္ပါ၊ ကာ့တ္တုမ္ျမိဳ႕မွာ ေနထိုင္တုန္း အေမ ေနျပန္ေကာင္းလာတာဟာ က်ေနာ္တို႕ တစ္ခါမွ မရဖူးတဲ့ ေပ်ာ္ရႊင္မႈ တစ္ခုကို ရခဲ့သလိုပါပဲ။ အေမ ေနျပန္ေကာင္းလာေတာ့ အေဖက အေမ့ကို ေနာက္ထပ္ကေလးယူဖို႕ တိုင္ပင္ပါတယ္။ အဲဒီအေၾကာင္းကို အိမ္သားေတြၾကားေတာ့ အလြန္အမင္း အံ့ၾသခဲ့ၾကရပါတယ္။ ဘာလို႕လဲ ဆိုေတာ့ အေမ ေနေကာင္းတာ ဘာမွ မၾကာေသးတာေလ။ ဒါေပမယ့္ အေမဟာ ေအာင္ေအာင္ျမင္ျမင္နဲ႕ပဲ အေဖ့ကို သားေယာက်္ားေလး တစ္ေယာက္ ေမြးဖြားေပးႏိုင္ခဲ့ပါတယ္။ ကေလးကိုေတာ့ က်ေနာ္တို႕ ရိုးရာအယူအဆနဲ႕ မိုတြန္မ္ (Motoumn) လို႕မွည့္ေခၚခဲ့ပါတယ္။ အဓိပါယ္ကေတာ့ လက္ေတြ႕စမ္းသပ္မႈ လို႕ အနီးစပ္ဆံုးဘာသာျပန္လို႕ ရပါတယ္။ </span><br /></div><br /><div style="text-align: justify;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကိုင္ရို (Cairo) ကို က်ေနာ္ေရာက္လာျဖစ္တဲ့ ဇာတ္လမ္းကို ေျပာရမယ္ဆိုရင္ က်ေနာ္ စာေမးပြဲ က်တဲ့ေနရာ ကေန စေျပာရမယ္ထင္တယ္။ က်ေနာ္ စာေမးပြဲက်ရတာဟာ ေငြေရးေၾကးေရးေၾကာင့္ပါ။ က်ေနာ့္ ဘ၀ကို အျမဲတမ္းလိုလိုပဲ ေငြ က ထိန္းခ်ဳပ္ထားတယ္လို႕ ခံစားခဲ့မိပါတယ္။ ေက်ာင္းတက္ႏိုင္ဖို႕ကို က်ေနာ္ အလုပ္ေတြ အေသအလဲ လုပ္ခဲ့ရပါတယ္။ စာေမးပြဲက်ေတာ့ က်ေနာ့္ရဲ႕ ပညာသင္ျခင္းအမႈလဲ ျပီးဆံုးသြားပါေတာ့တယ္။ ဘတ္စကက္ေဘာ ကစားတာလဲ စာသင္တာနဲ႕အတူ ရပ္တန္႕သြားပါတယ္။ က်ေနာ့္ရဲ႕ အခ်ိန္ေတြကိုေတာ့ ေစ်းထဲမွာပဲ အလုပ္လုပ္ရင္း ကုန္လြန္ေစလိုက္ပါတယ္။ က်ေနာ့္ အေျခအေနဟာ ဆဲလ္ဖုန္းနဲ႕ အပိုပစၥည္းေတြ ေရာင္းတဲ့ အခ်ိန္ကစျပီး အရင္ကထက္ ပိုမို ေကာင္းမြန္လာခဲ့ပါတယ္။ </span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-hfy0p1ihQ-vIoVg10Ducy3SlF-IHWSC2tSkWrJ4qDAvKHqb2GVHcHvVXiQgDZ77W-pzd2rJZeek7sBGmastJBbzUmqXOre0QouClKo04SL4hPCbrdrEkXDX_2rlpyE5e5hTHh78zAQ/s1600-h/cell-phones.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 320px; height: 273px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-hfy0p1ihQ-vIoVg10Ducy3SlF-IHWSC2tSkWrJ4qDAvKHqb2GVHcHvVXiQgDZ77W-pzd2rJZeek7sBGmastJBbzUmqXOre0QouClKo04SL4hPCbrdrEkXDX_2rlpyE5e5hTHh78zAQ/s320/cell-phones.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420993835595787810" border="0" /></a><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဖုန္းဘက္ထရီေတြ၊ တစ္ပါတ္ရစ္ ဆဲလ္ဖုန္းေတြ၊ ဖုန္းအခြံေတြကို က်ေနာ္ ေရာင္း၀ယ္ ပါတယ္။ ပစၥည္းတစ္ခုခုကို ဆူဒန္ေပါင္သံုးဆယ္ (15 $) ေလာက္ေပးျပီး က်ေနာ္ ၀ယ္ပါတယ္။ သံုးဆယ့္ငါးေပါင္ ေလာက္ ရရင္က်ေနာ္ျပန္ေရာင္း ပါတယ္။ အျမတ္ ငါးေပါင္ကေတာ့ က်ေနာ့္ အတြက္ေပါ့ဗ်ာ။ အဲဒီအလုပ္ ဟာ က်ေနာ့္ အတြက္ ေတာ္ေတာ္ကို ေကာင္းမြန္တဲ့ စီးပြားေရး လုပ္ငန္းတစ္ခုပါ။ တစ္ခါတေလမ်ားမွာဆိုရင္ တစ္ရက္တည္းနဲ႕အေမရိကန္ေဒၚလာတစ္ရာ ေလာက္ထိ က်ေနာ္ ရွာႏိုင္ခဲ့ပါတယ္။ က်ေနာ့္အတြက္ အ၀တ္အစား သစ္ေတြ ၀ယ္တယ္။ မေရာက္ဖူးတဲ့ ေနရာေတြကို သြား တယ္။ လြတ္လပ္ျခင္းဆိုတဲ့ အရသာကို က်ေနာ္ ကိုယ္တိုင္ ရွာထားတဲ့ ေငြနဲ႕ ခံစားလို႕ ရခဲ့ပါတယ္။ ဆဲလ္ဖုန္း ၀ယ္ေရာင္းလုပ္ငန္းနဲ႕ ပိုက္ဆံစုႏိုင္တဲ့ အခ်ိန္က်ေတာ့ ကိုင္ရို (Cairo) ကိုသြားဖို႕ က်ေနာ္ စိတ္ကူးမိပါတယ္။ အဓိက ရည္ရြယ္ခ်က္ကေတာ့ ပညာသင္ဖို႕ပါပဲ။ က်ေနာ့္ရဲ႕ စိတ္ကူးကို က်ေနာ့္ မိဘေတြကို ဖြင့္ေျပာျဖစ္ခဲ့ပါတယ္။ အစတုန္းကေတာ့ သူတို႕ က်ေနာ့္ကို ခြင့္မျပဳပါဘူး။ သူတို႕ ခြင့္မျပဳေလ၊ က်ေနာ္ဆက္ေတာင္းဆိုေလနဲ႕ ေနာက္ဆံုးေတာ့ သူတို႕ခြင့္ျပဳခ်က္ကို ရခဲ့ပါတယ္။ သူတို႕ခြင့္ျပဳျပီးေတာ့ ဆဲလ္ဖုန္း ေရာင္း၀ယ္တာနဲ႕ အလုပ္ေတာ္ေတာ္ ျဖစ္လိုက္ပါေသးတယ္။ ခရီးစရိတ္ ထပ္ထြက္လာတာေပါ့ဗ်ာ။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 0);">အီဂ်စ္ကိုသြားဖို႕ ဗီဇာကို ေစ်းထဲက က်ေနာ့္အသိမိတ္ေဆြ တစ္ေယာက္အကူအညီနဲ႕ အလြယ္တကူပဲ ရခဲ့ပါတယ္။ အရြယ္ေရာက္တဲ့သူတိုင္း စစ္မႈမထမ္းမေနရ ဆိုတဲ့ ဆူဒန္ဥပေဒကို သူနဲ႕ အေဖကပဲ က်ေနာ့္အတြက္ ေျဖရွင္းေပးခဲ့တာပါ။ ကိုင္ရိုကိုေရာက္တာ ၂၀၀၅ ခုႏွစ္ ေအာက္တိုဘာလ တုန္းကပါ။ အဲဒီတုန္းက က်ေနာ့္အသက္ ႏွစ္ဆယ္ျပည့္ျပီးသြားပါျပီ။ ကာ့တ္တုမ္ျမိဳ႕မွာေနတုန္းက အီဂ်စ္ကို ေရာက္ျပီး ျပန္လာတဲ့သူေတြ အေျပာအရဆိုရင္ အီဂ်စ္ဟာ က်ေနာ္တို႕ ဆူဒန္ထက္ အမ်ားၾကီး သာလြန္ပါတယ္တဲ့။ အဲဒီကေနတဆင့္ ကေနဒါတို႕ အေမရိကန္တို႕ ဆက္သြားဖို႕လည္း ပိုလြယ္ပါတယ္တဲ့။ ေနာက္တစ္ခု ထပ္ၾကားဖူးထားတာက အီဂ်စ္က လမ္းမေတြေပၚမွာ ေလွ်ာက္သြားရင္ အယုတၱ၊ အနတၱ စကားေတြ ၾကားရလိမ့္မယ္ ဆိုတာပါပဲ။ အဲဒီတုန္းက သူတို႕ေျပာတာကို က်ေနာ္ လစ္လ်ဴရွဳခဲ့ပါတယ္။ အခု ကိုင္ရိုမွာ သူတို႕ ေျပာတဲ့အတိုင္း တစ္ထပ္တည္း ျဖစ္ေနပါတယ္။ သူတို႕ေတြ samara, bunga bunga, chokolata ဆိုျပီး အေတာ္ကို ေျပာၾကပါတယ္။ က်ေနာ္အဲဒါေတြကို အတတ္ႏိုင္ဆံုး မၾကားခ်င္ေယာင္ေဆာင္ေနလိုက္ပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ အျမဲတမ္းလိုလို ၾကားေနရတာဟာ က်ေနာ့္အတြက္ သက္ေတာင့္သက္သာ မရွိလွပါဘူး။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကိုင္ရိုကို ေရာက္ျပီး ႏွစ္ပါတ္အတြင္းမွာပဲ က်ေနာ္ရွိတဲ့ ေနရာကို က်ေနာ့္အေဒၚေရာက္လာျပီးေတာ့ သူနဲ႕အတူ လိုက္ေနဖို႕ေခၚပါတယ္။ သူမနဲ႕လိုက္ေနဖို႕ကို က်ေနာ္သိပ္ျပီး သေဘာမေတြ႕လွပါဘူး။ ဒါေပမယ့္ တိတ္တိတ္ဆိတ္ဆိတ္နဲ႕ပဲ သူမေနရာကို လုိက္သြားလိုက္ပါတယ္။ ဘတ္စ္ကားဂိတ္တစ္ခုနားမွာ ရွိတဲ့ ေက်ာင္းတစ္ေက်ာင္းမွာ ပညာသင္ခြင့္ရဖို႕ က်ေနာ္ၾကိဳးစားခဲ့ပါေသးတယ္။ ဒါေပမယ့္ သူတို႕ေတြဟာ အေထာက္အထား စာရြက္ကို အမ်ိဳးမ်ိဳးေတာင္းတာေၾကာင့္ အဲဒါေတြကို ဆူဒန္ကေန ယူမလာမိတဲ့ က်ေနာ္ ဘယ္လိုမွ ပညာမသင္ျဖစ္ခဲ့ပါဘူး။ က်ေနာ့္အသိတစ္ေယာက္ အၾကံေပးတာကေတာ့ ကိုင္ရိုမွာရွိတဲ့ အေမရိကန္ တကၠသိုလ္မွာ ေက်ာင္းဆက္တက္သင့္တယ္လို႕ ေျပာလာပါတယ္။ အဲဒီမွာ ဒုကၡသည္ေတြအတြက္ သီးသန္႕ တန္းခြဲရွိတယ္လို႕လဲ ေျပာပါတယ္။ ျပသနာက အဲဒီေက်ာင္းဟာ က်ေနာ္ေနတဲ့ေနရာနဲ႕ အေတာ္ကိုေ၀းတဲ့ အခ်က္ပါပဲ။ သြားစရိတ္ လာစရိတ္လဲ က်ေနာ့္အတြက္ အင္မတန္ ၾကီးမားလာပါလိမ့္မယ္။ ဘယ္လိုမွ ေက်ာင္းတက္လို႕ မျဖစ္ေသးေတာ့ ပလတ္စတစ္ကုမၼဏီတစ္ခုမွာ က်ေနာ္ အလုပ္၀င္လုပ္ပါတယ္။ အဲဒီကုမၼဏီ ရဲ႕ အဓိက ထုတ္ကုန္ကေတာ့ သန္႕ရွင္းေရးပစၥည္းေတြ ထုတ္လုပ္ျခင္းပါ။ က်ေနာ့္တာ၀န္ကေတာ့ တံမ်က္စည္း တစ္ေခ်ာင္းရဲ႕ အစိတ္အပိုင္းေတြကို တံမ်က္စည္းတစ္ေခ်ာင္း ျဖစ္လာေအာင္ တပ္ဆင္ရျခင္း ျဖစ္ပါတယ္။ ကာ့တ္တုမ္ျမိဳ႕မွာေနျပီး ဆဲလ္ဖုန္းေရာင္း၀ယ္ ေနရတာဟာ အခုအလုပ္ထက္ အမ်ားၾကီးကို ေတာ္ပါေသးတယ္။ ၀င္ေငြလဲ ဒီထက္ပိုမ်ားတယ္ေလ။ အခုက်ေတာ့ မိုးလင္းျပီဆိုရင္ က်ေနာ္ အလုပ္သြားရျပီ။ ညအခ်ိန္ေတြကိုေတာ့ က်ေနာ့္ေနရာ တိုက္ခန္းထဲမွာပဲ အခ်ိန္ကုန္လြန္ေစခဲ့ပါတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 0);">ကိုင္ရိုကို က်ေနာ္ေရာက္ေတာ့ မူစတာဖာ မာမြတ္ (Mustafa Mahmoud) ဆိုတဲ့လူ ဦးေဆာင္ျပီး ဆႏၵျပပြဲေတြ စ ေနတဲ့ အခ်ိန္ပါ။ သူ႕အေၾကာင္းကိုေတာ့ ကိုင္ရိုကိုေရာက္ေရာက္ခ်င္းပဲ က်ေနာ္ ၾကားဖူးေနပါျပီ။ လ အနည္းငယ္ ၾကာျပီးေနာက္မွာေတာ့ ပန္းျခံထဲမွာ ထိုင္ျပီး ဆႏၵျပေနသူမ်ားနဲ႕ပူးေပါင္းျပီး က်ေနာ္လဲ ဆႏၵျပသူ တစ္ေယာက္အျဖစ္ ေျပာင္းလဲသြားခဲ့ပါတယ္။ ဆႏၵျပျခင္းရဲ႕ ရည္ရြယ္ခ်က္ကေတာ့ ကိုင္ရိုမွာ ေရာက္ေနတဲ့ ဆူဒန္ႏိုင္ငံသားေတြအတြက္ အေထာက္အပံ့ေတြ၊ အခြင့္အေရးေတြ ေတာင္းဆိုၾကျခင္းျဖစ္ပါတယ္။ အဲဒီအခ်ိန္ဟာ ေဆာင္းတြင္းကို ေရာက္ရွိေနပါျပီ။ ဆႏၵျပတဲ့သူေတြလဲ ေစာင္ေတြ ကိုယ္စီနဲ႕ေပါ့။ က်ေနာ္လဲ က်ေနာ့္ကိုယ္ပိုင္ေစာင္ကို ယူျပီးေတာ့ ဆႏၵျပသူေတြၾကား တိုးေ၀ွ႕ထိုင္ခဲ့ပါတယ္။ ရက္အေတာ္မ်ားမ်ားကို က်ေနာ္တို႕ ဒီလိုပဲ ျငိမ္းခ်မ္းစြာ ဆႏၵျပခဲ့ၾကပါတယ္။ တစ္ခါတေလက်ေတာ့လဲ ဆႏၵျပသူေတြအတြက္ ေသာက္ေရ စုေဆာင္းမႈနဲ႕ အစားအေသာက္ခ်က္ျပဳတ္တဲ့ ေနရာေတြမွာ ၾကံဳသလို ၀င္ကူတယ္ ေပါ့ဗ်ာ။ ဆႏၵျပတဲ့ လူထုအသိုင္းအ၀ိုင္းထဲမွာလဲ ျပသနာေတြကို ထိန္းသိမ္း ေျဖရွင္းေပးမယ့္ လူငယ္အဖြဲ႕ တစ္ဖြဲ႕လဲ ရွိပါေသးတယ္။ ဥပမာ ထုိင္စရာေနရာနဲ႕ ပါတ္သက္ျပီး စကားမ်ားတာတို႕ ဘာတို႕ေပါ့။ က်ေနာ္တို႕ လူစုထဲမွာပဲ ရန္ျဖစ္ျပီး အခ်င္းခ်င္းကြဲေနၾကရင္လဲ မျဖစ္ေသးဘူးေလ။ </span><br /></div><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWasJVOzkzPuVL1n2qIvQs1Dq6htMuxr3IZ8cbSDKgO3SEDWlkDbO0ZA1FKnMRfbDz-o9rAsFSChQR9OD84eHcNQROAF0qw72Tmoo2PYwFM7YrkMo5-MS_xriwOGlsUYuydgbMyTZR5w/s1600-h/53690991_f0cda6625b_o.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWasJVOzkzPuVL1n2qIvQs1Dq6htMuxr3IZ8cbSDKgO3SEDWlkDbO0ZA1FKnMRfbDz-o9rAsFSChQR9OD84eHcNQROAF0qw72Tmoo2PYwFM7YrkMo5-MS_xriwOGlsUYuydgbMyTZR5w/s320/53690991_f0cda6625b_o.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420992085412563266" border="0" /></a><br /><div style="text-align: justify;"><span style="color: rgb(102, 102, 102);">ေနာက္ဆံုးဆႏၵျပတဲ့ ေန႕တုန္းက ပန္းျခံထဲမွာ က်ေနာ္ရွိမေနခဲ့ပါဘူး။ ေဘးအခန္းက က်ေနာ့္သူငယ္ခ်င္း ေျပာမွပဲ ဆႏၵျပေနတဲ့သူေတြကို ရဲေတြက ၀ိုင္းထားတယ္ဆိုတာကို သိရပါတယ္။ ဘုရားေရ ..... သူတို႕ေတြဟာ ျငိမ္းျငိမ္းခ်မ္းခ်မ္းနဲ႕ပဲ ဆႏၵျပေနခဲ့တာေလ။ က်ေနာ္ေတာ္ေတာ္ၾကီးကို တုန္လႈပ္သြားမိပါတယ္။ ဆႏၵျပပြဲၾကီး ျပီးဆံုးသြားေတာ့ က်ေနာ့္အတြက္လဲ ဘာမွပိုျပီး ထူးမလာပါဘူး။ ဘယ္သူမွလဲ ဘာမွ မထူးလာပါဘူး။ ေနာက္ဆက္တြဲရလဒ္ကေတာ့ ကိုင္ရိုျမိဳ႕သားေတြနဲ႕ က်ေနာ္တို႕ ဆူဒန္လူမ်ိဳးအသိုင္းအ၀ိုင္းမွာ အမုန္းတရားေတြ ပိုၾကီးလာတာပဲ အဖတ္တင္ပါတယ္။ ဒုကၡသည္တစ္ေယာက္ရဲ႕ အေထာက္အထားေတြလဲ က်ေနာ့္မွာ ဘာမွမရွိပါဘူး။ က်ေနာ္ဟာ အေစာင့္ေရွာက္ခံ ဒုကၡသည္တစ္ေယာက္ မဟုတ္ခဲ့ပါဘူး။ ျပီးေတာ့ ဒုကၡသည္စစ္စစ္ၾကီးလဲ မဟုတ္ျပန္ပါဘူး။ က်ေနာ္ ကိုင္ရိုကိုေရာက္လာတာ ေဘးတစ္ခုခုကို တိမ္းေရွာင္ျပီး ေရာက္ခဲ့တာမဟုတ္ဘဲ ကိုယ့္ဆံုးျဖတ္ခ်က္နဲ႕ကိုယ္ ေရာက္လာလို႕ပဲ ျဖစ္ပါတယ္။ အရင္တုန္းကဆိုရင္ လူေတြဟာ စစ္မက္ေတြ၊ ျပသနာေတြ ၾကားမွာပဲ ေနထိုင္ခဲ့ၾကရတာပါ။ က်ေနာ္ သတိထားမိသေလာက္ေတာ့ အခုခ်ိန္ဟာ အရင္အခ်ိန္ေတြနဲ႕ ေတာ္ေတာ္ၾကီးကို ျခားနားလို႕ေနပါျပီ။ က်ေနာ္ ကိုင္ရိုကိုထြက္လာတာလဲ အခြင့္အလမ္းေတြ ရွာေဖြဖို႕ ထြက္လာတာပါ။ အဲဒါေၾကာင့္မို႕လဲ အေစာင့္ေရွာက္ခံ ဒုကၡသည္ တစ္ေယာက္ ျဖစ္မလာတာေပါ့။ ဒါေပမယ့္ က်ေနာ့္လိုလူမ်ိဳးေတြဟာ ေနာက္ထပ္ေသာ အေထာက္အပံ့ေတြကို လိုအပ္ေနဆဲ ျဖစ္ပါတယ္။ ကိုင္ရိုျမိဳ႕ၾကီးဟာလည္း က်ေနာ္တို႕ေတြ အသက္ရွင္ေနထိုင္ဖို႕ အလြန္႕အလြန္ ခက္ခဲတဲ့ ေနရာတစ္ခု ျဖစ္လို႕ေနပါျပီ။ </span><br /></div><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);"><ဆက္ပါဦးမည္></span><br /><br /><div style="text-align: center;"><span style="font-size:85%;"><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">/Out of Exile ဆိုတဲ့ စာအုပ္ထဲက</span><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">We Live Angry Lives ဆိုတဲ့ ဇာတ္လမ္းေလးကို</span><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ဘာသာျပန္ထားျခင္း ျဖစ္ပါတယ္။/</span></span><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-2244394450904768212009-12-24T23:41:00.000-08:002009-12-24T23:55:27.241-08:00လက္ရွိ<span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br />လြမ္းတယ္......</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />သူမ်ားေတြေတာ့ ေျပာၾကပါရဲ႕</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />အလကားပဲတဲ့ ........</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /><br />အခုလို </span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"> ရူးမိုက္ ေနတာကိုေရာ</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />ဘယ္သူ ဘာေျပာအုန္းမလဲ .....</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /><br />ထစ္ခနဲဆို </span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"> စိတ္တိုတတ္တဲ့ ငါ .....</span><br /><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"> (နင္က) ဘယ္လို ျဖစ္ေစခ်င္တာလဲ</span><br /><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br />အတိတ္ကို</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />(ငါ) သတ္ပစ္ ခဲ့ျပီးျပီေလ</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />အနာဂတ္ ဆိုတာကို</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />နင္ (တမင္) ေမ့ထားတယ္ ဟုတ္ ?</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP9WZKeoxHLY0MjsFZ5sR0kCLu5Ry06eOdzbM_2VEHOYff2_vfQuZYciKfOCC57c5rPigGfIGgIQWm_e7JnUbkIos4BVlzSk9YdrQeZ1AQpheKt1aiSz-UdEBP9O7ViauqAvHXojXr_A/s1600-h/1174815_branches.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 300px; height: 200px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP9WZKeoxHLY0MjsFZ5sR0kCLu5Ry06eOdzbM_2VEHOYff2_vfQuZYciKfOCC57c5rPigGfIGgIQWm_e7JnUbkIos4BVlzSk9YdrQeZ1AQpheKt1aiSz-UdEBP9O7ViauqAvHXojXr_A/s400/1174815_branches.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5419077776016180866" border="0" /></a><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /><br />မေရရာဘူးဆိုတဲ့ လူ႕ဘ၀</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /><br />နင့္ရဲ႕ လက္တစ္စံုဟာ</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />ငါ့အတြက္ မဟုတ္ေတာ့ဘူးလား ....</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br /><br />ဘယ္လိုပဲ ျဖစ္ျဖစ္</span> <span style="font-weight: bold; font-style: italic;"><span style="color: rgb(51, 51, 255);"><br /><br />လြမ္းတယ္ဟာ ......</span><br /><br /><br /><br /><br /></span>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-44400708501039627952009-12-23T20:54:00.000-08:002009-12-24T02:07:59.320-08:00ရင္ကြဲသံ (ဇာတ္သိမ္း)<span style="color: rgb(153, 102, 51);">ဟုတ္ပါတယ္၊ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ ပါ.....</span> <span style="color: rgb(153, 102, 51);">သူ႕ကိုေတြ႕ေတာ့ ေျခလွမ္းေတြက သူရွိရာကို အလိုလို လွမ္းသြားမိမွန္း ကိုယ့္ကိုယ္ကိုေတာင္ သတိမထားမိေတာ့ပါဘူး။ ေဘးပါတ္၀န္းက်င္ကိုလဲ သတိမထားမိေတာ့။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"ဘာလိုခ်င္လို႕လဲ ... ၾကည့္ပါ ဒီဇိုင္းအသစ္ေတြေရာက္ပါတယ္။ အေမအတြက္လား ........ အမ်ိဳးသမီးအတြက္လား"</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">"ဟို .... ဟို ..... wallet ေလးေတြၾကည့္ခ်င္လို႕ပါ ..."</span> <span style="color: rgb(102, 102, 102);">ေခါင္းထဲမွာ ရွိတာကို ထုတ္ေျပာလိုက္တယ္ ..</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ရွင္ .........."</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"ေဟ့ေကာင္ ငလင္း ...... မင္းေရာက္ေနတဲ့ ဆိုင္ကိုလဲ ျပန္ၾကည့္ဦး ..."</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">မ်ိဳးလတ္ရဲ႕ လက္တို႕ျပီး သတိေပးသံအဆံုး၊ ဆိုင္ထဲကို တစ္ခ်က္ျပန္ အၾကည့္၊ လား ..လား ..... အမ်ိဳးသမီး၀တ္ အထည္ဆိုင္။ ဟုတ္ပါတယ္ အမ်ိဳးသမီး အ၀တ္အစားေတြခ်ည္းပဲ ......</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ေဆာရီးပါရွင္ ... က်မတို႕ဆိုင္မွာ wallet မေရာင္းပါဘူးရွင္........" ျပံဳးစစနဲ႕ တံု႕ျပန္သံ ....</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"ဗ်ာ ... ဟုတ္ ... ဟိုေလ ... ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ ..... " က်ေနာ့္ရဲ႕ အူေၾကာင္ေၾကာင္ ဗလံုးဗေထြး စကားေတြပါ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဟုတ္ကဲ့ပါ .. သြားလိုက္ပါဦးမယ္ ..ေက်းဇူးတင္ပါတယ္။" မ်ိဳးလတ္ရဲ႕ အေျခအေနကို ထိန္းထိန္းသိမ္းသိမ္းနဲ႕ အဆံုးသတ္ျပီး က်ေနာ့္ကို ဆြဲေခၚထုတ္လာပါတယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 0);">"မင္းကြာ ... ဖြန္တာၾကီးကလဲ ... ေဘးပါတ္၀န္းက်င္ကို နည္းနည္းပါးပါး ၾကည့္ဦးမွေပါ့။ ဟုိက မင္းကို ရိုက္မထုတ္တာ ကံေကာင္းတယ္မွတ္"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 0);">"ငါလည္း ဘာမွမသိေတာ့ဘူးေလ .... သူ႕ကိုေတြ႕ေတာ့ သူ႕ဆီကို ဘယ္လိုေရာက္သြားမွန္းေတာင္ မသိဘူး ..."</span> "ငမ်ိဳး ... ငါ့ကို တစ္ခု ကူညီေလကြာ ....."<br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ေျပာ ... ငါလုပ္ေပးႏိုင္တာကိုပဲ ေျပာေနာ္"</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"ဟိုေလ ... အဲဒီတေယာက္ကို ဆက္သြယ္လို႕ရမယ့္ ဖုန္းနံပါတ္တို႕ ဘာတို႕ နည္းနည္း ေတာက္ၾကည့္ေပးပါလား"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"အမ္ ... ငါဘယ္လိုလုပ္ သိမွာလဲကြ။ ကိုမင္း ကိုေမးေလ.... ပလာဇာထဲမွာ သူ႕အသိဆိုင္ေတြ ရွိတယ္"</span><br /><br /><div style="text-align: center;">---------------------<br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">ေျခလွမ္း</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"ကိုမင္း ... ပလာဇာမွာ ကိုမင္း အသိဆိုင္ေတြ မ်ားတယ္ဆို ..."</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"ရွိေတာ့ရွိပါတယ္ .. ဘာလုပ္မို႕လဲ .. ပစၥည္းေတြ အေၾကြးယူမလို႕လား ..."</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"အာ ... ကိုမင္း ကလဲ ... မဟုတ္ပါဘူးဗ်" "ဟိုတေယာက္ေလ .. ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ေလ ကိုမင္း မွတ္မိတယ္မဟုတ္လား ..... "</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"အင္းေလ .. သိတယ္ေလ။ ဒါနဲ႕ မင္း ဟုိတေန႕က မိန္းမအကၤ် ီေတြ သြား၀ယ္တယ္ဆို....."</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">"၀ယ္တာေတာ့ မဟုတ္ပါဘူး ... ေရာက္သြားတာ။ အဲဒါ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ရဲ႕ ဆိုင္ေလ။ က်ေနာ္လဲ ေတာ္ေတာ္ အံ့ၾသသြားတာ အဲဒီေန႕က...." "ထပ္ေတြ႕မယ္ လို႕လဲ မထင္ဘူးေလ။ ၀မ္းလဲ သာတာေပါ့ဂ်ာ ...."</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"အဲဒါက ပလာဇာက ငါ့အသိဆိုင္ေတြနဲ႕ ဘယ္လိုပါတ္သက္လို႕တုန္း ........"</span><br /></div></div><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"အဲဒီ ကိုမင္း အသိေတြဆီမွာ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ရဲ႕ ဖုန္းနံပါတ္တို႕ ဘာတို႕ ေတာင္းေပးေလဗ်ာ ......"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"အလဲ့ ... ေကာင္ေလး ကတစ္ကယ္ၾကီး လႈပ္ရွားေတာ့မယ္ေပါ့။"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"တစ္ကယ္ၾကီး လႈပ္ရွားဆို က်ေနာ္ကိုယ္တိုင္ကလဲ တစ္ကယ္ၾကီး ျဖစ္သြားလို႕ေပါ့ဗ်ာ ....... "</span><br /><br /><div style="text-align: center;">---------------------<br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">အဆံုး</span></span><br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကန္ေတာ္ၾကီးက ကန္အစပ္မွာ က်ေနာ့္ကို ေက်ာခိုင္းျပီးရပ္ေနတာက 'မ' ပါ။ အရင္တုန္းကေတာ့ က်ေနာ့္ရဲ႕ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ေပါ့။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"လင္း ..... မ တို႕လမ္းခြဲၾကတာ ေကာင္းမယ္ထင္တယ္......"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဗ်ာ ....... မ .. အတည္ေျပာေနတာလား "</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"အင္း ... အစတည္းက လင္း ကို မ ေျပာခဲ့တာပဲ ... မ ကလြတ္လပ္တဲ့သူ တစ္ေယာက္ မဟုတ္ဘူးဆိုတာ ...." </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"အဲဒါ က်ေနာ္ သိတယ္ေလဗ်ာ .... " "သိလို႕လဲ မ က်ေနာ့္ကို လက္ထပ္ႏိုင္မယ့္ ရက္ကို ေစာင့္ေနတာပဲေလ"</span><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"မ ေျပာသလိုပဲ ... အဲဒီလူၾကီးနဲ႕ မ တစ္သက္လံုးေနမွာ မဟုတ္ဘူးဆို ......" "အတိုင္းအတာ တစ္ခုအထိ ပိုက္ဆံစုႏိုင္ရင္ .... ကိုယ့္လမ္းကိုေလွ်ာက္ေတာ့မယ္ဆို" "အဲဒီလူၾကီးမွာလဲ သားၾကီး၊ မယားၾကီး ရွိတယ္ဆို ... "</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဟုတ္ေတာ့ဟုတ္ပါတယ္ ... ဒါေပမယ့္ မ မင္းကို မနာက်င္ေစခ်င္ေတာ့ဘူး ........ "</span></span> <span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ နဲ႕ပါတ္သက္ျပီး မင္း ဘယ္လို အေျပာခံေနရလဲဆိုတာေတြ မ အကုန္သိတယ္ ......"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"သူမ်ားေတြ ေျပာတာကို မ ဂရုစိုက္ေနတာလား ...... " "သူမ်ားေတြကို က်ေနာ့္ထက္ ပိုဂရုစိုက္ေနတာလား ......" "မ က်ေနာ့္ကို ခ်စ္တယ္ဆို ......."</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"><br />"ခ်စ္လို႕ေပါ့ .... ခ်စ္လို႕ ဒီလို လမ္းခြဲဖို႕ မ ဆံုးျဖတ္လိုက္တာေပါ့ လင္းရယ္ ......... "</span> <span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ကဲ လင္း ... မ ျပန္ေတာ့မယ္ .. ဆိုင္ပိတ္ရအုန္းမယ္ .... " "မင္း နဲ႕ သင့္ေတာ္တဲ့ လူကို မင္း ရွာေတြ႕ႏိုင္မွာပါကြာ...... . " "မ အေၾကာင္းေတြ မ နဲ႕ ပါတ္သက္ခဲ့့တာေတြကို ေမ့ပစ္လိုက္ရင္ မင္းအတြက္ အေကာင္းဆံုး ျဖစ္မွာပါ .... " </span><br /><br /><br /><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0H5F-ZLMMWspzi6rdldupXEyc1AHoB5nyGmo4ESmgcW3qyNnQTuyE-aTx212zg8yry_wP0HiYsG9G4JUBOziuQQGkI6Mkk4DedjqrqtSGPGTTLYnT4XcWKZ-sbCjewfhY8ZXgD3GyJw/s1600-h/966603_sad_eyes.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 300px; height: 179px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0H5F-ZLMMWspzi6rdldupXEyc1AHoB5nyGmo4ESmgcW3qyNnQTuyE-aTx212zg8yry_wP0HiYsG9G4JUBOziuQQGkI6Mkk4DedjqrqtSGPGTTLYnT4XcWKZ-sbCjewfhY8ZXgD3GyJw/s400/966603_sad_eyes.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5418739784096900258" border="0" /></a><span style="font-size:85%;"><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);">ကဲ .... ခု အနားမွာ ဘာက်န္ေသးလဲ</span><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"><br />ေရျပင္က်ယ္ရယ္</span><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"><br />သစ္ရြက္ အေၾကြေတြရယ္</span><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"><br />ပုပ္ေဆြးေနတဲ့</span><br /><span style="font-weight: bold; font-style: italic; color: rgb(153, 0, 0);"><br />ရင္ခုန္သံ တစ္စံု ရယ္ေပါ့........။</span></span><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /></div></div></div></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-40265614728225767662009-12-22T23:44:00.000-08:002009-12-23T02:38:52.593-08:00ရင္ကြဲသံ<span style="font-style: italic;"><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ယုဇန ပလာဇာ က တတိယလႊာကို တက္တဲ့ စက္ေလွကား ဆံုးသြားတာနဲ႕ 'မ'ရဲ႕ ဆိုင္ကို က်ေနာ္ လွမ္းျမင္လိုက္တယ္။ အဲဒီ ဆိုင္ေလးထဲမွာ စာရင္းဇယားေတြနဲ႕ အလုပ္ရွဳပ္ေနမယ့္ သူရွိေနမယ္ဆိုတာ ေဗဒင္ေမးရင္ေတာင္ လြဲအုန္းမယ္။ ဘာလို႕လဲ ဆိုေတာ့ သူက အလုပ္သည္ သူ႕အတြက္ ပထမ၊ အလုပ္သည္ သူ႕အတြက္ ဒုတိယ၊ အလုပ္သည္ သူ႕အတြက္ တတိယ။ တခါတေလက်ေတာ့လည္း သူအလုပ္တအားလုပ္တာၾကီးကို ၾကည့္လို႕ေတာင္ မရေတာ့ဘူး။ ဟုတ္တယ္ေလ ... ခ်စ္သူနဲ႕ အျပင္ေလးဘာေလးထြက္၊ မုန္႕ေလးဘာေလးစား၊ အဲဒီေလာက္ကိုေတာင္ အခ်ိန္ေပးတာမဟုတ္ဘူး။ သူ႕ေနရာကို ၀င္ၾကည့္မယ္ဆိုရင္လည္း သူ႕ဘက္က လြန္တာေတာ့မဟုတ္ပါဘူး။ မိသားစုထဲမွာ သူက အၾကီးဆံုး၊ မိသားစု တစ္ခုလံုးကို သူက ဒိုင္ခံ ရွာေကြ်းေနရတာ.... အဲဒီေတာ့ သူ႕ကိုေတာ့ အျပစ္မတင္ေတာ့ပါဘူး၊ သူ႕ကိုမွ ပိုးစိုးပက္စက္ သြားခ်စ္မိတဲ့ ကိုယ့္ကိုယ္ကိုယ္ပဲ အျပစ္တင္လိုက္ေတာ့တယ္။ </span></span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">က်ေနာ္ 'မ' ကို စေတြ႕ခဲ့တာက ေတာ္ေတာ္ေလးထူးဆန္းတယ္ ေျပာရမလား၊ ျဖစ္ခဲတယ္ လို႕ပဲ ေျပာရမလား ......</span><br /><br /><span style="font-size:130%;"><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);">အျဖစ္အပ်က္ (၁)</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ေဟ့ေကာင္ေတြ .... ညစာ ထြက္စားၾကမယ္ေလ"</span> <span style="color: rgb(153, 102, 51);">အသံၾသၾသၾကီးနဲ႕ အာျပဲလွ်ာျပဲ ေအာ္လိုက္တာက ကိုမင္း ..</span><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">တစ္ကယ္တမ္းေတာ့ ကိုမင္း က က်ေနာ္တို႕ အုပ္စုထဲမွာ အသက္အၾကီးဆံုးပါ.... နာမည္အရင္းကေတာ့ ေနမင္း ဆိုျပီး အမည္တြင္ပါတယ္။ နာမည္အဖ်ားကေတာ့ ကိုမင္း ေပါ့ဗ်ာ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"အာ .... ကိုမင္းကလဲ၊ စြတ္ေအာ္ေနတယ္ ... အာရံုေတြ ပ်က္ကုန္ပီ။ ဒီမွာ ပံုဆြဲေနတာ .. နက္ျဖန္လာယူမယ္ဆိုလို႕ ... "</span> <span style="color: rgb(153, 102, 51);">ကြန္ပ်ဴတာေရွ႕ကေန ျပန္ေအာ္တာက မ်ိဳးလတ္။ ဒီေကာင္က ဘေလာ့ဂါ ေယာင္ေယာင္ .... အာခီ ေယာင္ေယာင္။ ဘေလာ့ဂ္ေတြ ေရး၊ ပံုေတြဆြဲနဲ႕ ကြန္ပ်ဴတာေရွ႕မွာ အျမဲ အခ်ိန္ကုန္ ေနတတ္တဲ့ သူ ေပါ့ဗ်ာ။ (အမွန္အတိုင္း ၀န္ခံရရင္ ဘေလာ့ဂ္ ေရးတာေရာ၊ ဒီဇိုင္းဆြဲတာေရာ မ်ိဳးလတ္က ေတာ္ေတာ့္ ကိုခရီးေပါက္ေနတာပါ ... အခ်င္းခ်င္းမို႕လို႕သာ ဒီေကာင့္ကို က်ေနာ္တို႕က စာရင္းမသြင္းတာ ... း)</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဘယ္မွာ သြားစားမလဲ ကိုမင္း၊ ဒီနားက ဆိုင္ေတြေတာ့ မမိုက္ေတာ့ဘူးေနာ္ ... စားလို႕လဲ မေကာင္းဘူး၊ ေစ်းကလဲ ၾကီးေသး....."</span> <span style="color: rgb(153, 102, 51);">အဲလိုျပန္ေမးလိုက္တာက ဒီဇာတ္လမ္းရဲ႕ ဇာတ္လိုက္ က်ေနာ္ ရယ္ပါ။ က်ေနာ့္ နာမည္က လင္းထင္၊ ရွမ္းဆိုေတာ့ စိုင္းလင္းထင္ ေပါ့ဗ်ာ။ တစ္ကယ္ေတာ့ က်ေနာ္ကသာ ေယာင္ခုႏွစ္ဆယ္ ျဖစ္ေနတာ၊ မႏၱေလး တကၠသိုလ္ကေန ေက်ာင္းျပီးထားတယ္၊ ႏိုင္ငံျခားထြက္မယ္ ဆိုျပီးေတာ့မွ သင္တန္းေတြ ပါတ္တက္ေနတာပါ။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">က်ေနာ္တို႕ထဲမွာ အကုန္လံုးက နယ္က လူေတြခ်ည္းပဲ။ က်ေနာ္ဆိုရင္ ရွမ္းျပည္က၊ ကိုမင္းက်ေတာ့ မႏၱေလးသား၊ ဟုိေကာင္ မ်ိဳးလတ္က ဘိတ္သား။ က်ေနာ္တို႕ေတြက ရွစ္မိုင္ Junction 8 ေနာက္က ကြန္ဒို တစ္ခုမွာ မိဘေတြရဲ႕ ေကာင္းမႈနဲ႕ ယာယီ ေနေနရပါတယ္။ ကိုမင္းနဲ႕ မ်ိဳးလတ္ကေတာ့ ကိုယ့္အလုပ္နဲ႕ကိုယ္၊ ကိုယ့္၀င္ေငြနဲ႕ ကိုယ္၊ က်ေနာ္ တစ္ေယာက္တည္း မိဘဆီကေန လက္ျဖန္႕ေတာင္းေနရတာ။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">ထားလိုက္ပါေတာ့ ... ညစားသြားစားတဲ့ ေနရာကေန ျပန္စမယ္ေနာ္ ...</span><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);"><br />ကိုမင္းက သူ႕ရဲ႕ ၀ါးတီးဖြင့္မယ့္ စကားကို ဆက္တယ္။ </span><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ေက်ာက္ေရတြင္း လမ္းထိပ္မွာ ဆိုင္တစ္ဆိုင္ ရွိတယ္၊ အစားအေသာက္ ေကာင္းတယ္လို႕ ၾကားတယ္၊ အဲဒီမွာ သြားဆြဲၾကည့္မယ္ကြာ "</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"ကိုမင္း တို႕ပဲ သြားလိုက္ၾကေတာ့၊ က်ေနာ္လိုက္လို႕ မျဖစ္ဘူး၊ ပံုေတြကို ဒီေန႕အျပီးသတ္မွ ျဖစ္မယ္..... ၊ နက္ျဖန္ အပ္မွ ပိုက္ဆံရမွာ ... က်ေနာ့္အတြက္ ပါဆယ္ဆြဲခဲ့ေပးလိုက္ ... "</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဟိုေကာင္ ငလင္း ... အ၀တ္လဲေလ၊ သြားမယ္ဆို"</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"မလဲေတာ့ဘူး ကိုမင္း၊ ဒီတုိင္းပဲ သြားေတာ့မယ္"</span> <span style="color: rgb(153, 102, 51);">ဖတ္လက္စ စာအုပ္ကို ခ်ျပီး နာရီနဲ႕ wallet ေကာက္ယူလိုက္တယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ကိုမင္း ဘာစားမလဲ၊ က်ေနာ္ေတာ့ sea food ထမင္းေၾကာ္ပဲ စားေတာ့မယ္ " </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">ကိုမင္းက menu ကိုၾကည့္ျပီး ဘာေတြမွာလဲ မသိပါဘူး၊ ဆိုင္ရဲ႕ အျပင္အဆင္ကို လိုက္ေငးေနေတာ့ သူမွာတာေတြကို သတိမထားမိေတာ့ဘူး။ အဲလိုလိုက္ေငးေနတုန္းမွာပဲ က်ေနာ့္ရဲ႕ ေက်ာဘက္ဆီကေန </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ ႏွစ္ပြဲ၊ ပါဆယ္ေနာ္၊ ျမန္ျမန္ေလး" </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဘုရား .. ဘုရား ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ဆိုပါလား။ မ်က္လံုးျပဴးသြားတယ္၊ က်ေနာ္ ရန္ကုန္ကို ေရာက္တာ တစ္ႏွစ္ေလာက္ေတာ့ ရွိမယ္ထင္တယ္၊ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ ဆိုတာကို တစ္ခါမွမၾကားဖူးဘူး။ ဘုရားစူး၊ မွာလိုက္တဲ့သူကို ၾကည့္လိုက္ေတာ့ ခ်စ္စရာေလးဗ် ...... သူကလဲ မ်က္လံုးျပဴး၊ မ်က္ဆန္ျပဴး နဲ႕ သူ႕ကို လိုက္ၾကည့္ေနတဲ့ က်ေနာ့္ကို အံ့အံ့ၾသၾသနဲ႕ ျပန္ၾကည့္လာပါတယ္။ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ဆိုတာ ဘယ္လိုမ်ိဳးလဲလို႕ ၀ိတ္တာကို ေမးလိုက္တဲ့ က်ေနာ့္အသံ အဆံုးမွာ သူ႕မ်က္ႏွာေပၚမွာ အျပံဳးတစ္ခ်ိဳ႕ ျဖစ္ေျပးသြားတယ္။ က်ေနာ္ကလဲ သိခ်င္တာကို မေအာင့္ႏိုင္ေတာ့ဘူးေလ၊ ျပီးေတာ့ ေတာင္ေပၚသား ဆိုေတာ့လဲ ပြင့္လင္းတယ္ေပါ့ (ပြင့္လင္းခ်က္က အိမ္သာတက္တာေတာင္ တံခါး မပိတ္ဘူး ဆိုလားပဲ ...... :P)။ ၀ိတ္တာကလဲ ပိန္းလိုက္တာ ဆိုတဲ့ အၾကည့္မ်ိဳးနဲ႕ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္တစ္ခုရဲ႕ ဖြဲ႕စည္းတည္ေဆာက္ပံုကို ရွင္းျပပါတယ္။ သိသြားေတာ့ "ဒီကိုလဲ တစ္ပြဲ လုပ္ကြာ" ကိုမင္း ကိုၾကည့္လိုက္ေတာ့ ခြက္ထိုးခြက္လန္ကို ရယ္လို႕၊ ဟိုေကာင္မေလးက်ေတာ့လဲ ရယ္ခ်င္တာကို အတင္းမ်ိဳသိပ္ထားသလိုလိုနဲ႕။ အဲဒီအျဖစ္အပ်က္က ေတာ္ေတာ္ေလးကို အမွတ္တရ ျဖစ္သြားေစခဲ့ပါတယ္၊ အဓိကကေတာ့ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္မေလး ေပါ့ ................. </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">အျဖစ္အပ်က္ (၂) </span></span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ကိုမင္း ..... က်ိဳက္ထီးရိုး တက္ရေအာင္ဗ်ာ၊ မ်ိဳးလတ္ .. မင္းေရာ အားေနတယ္မဟုတ္လား "</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"က်ားသားမိုးၾကိဳး၊ ဘုရားကိုေတာင္ ပံုမွန္ မရွိခိုးတဲ့သူက က်ိဳက္ထီးရိုးဆိုပဲ"</span> <span style="color: rgb(153, 51, 153);">မ်ိဳးလတ္က ဇေ၀ဇ၀ါ မ်က္ႏွာေပးနဲ႕ ကိုမင္းေမးခြန္းကို အလိုက္သင့္ ေခါင္းညိတ္ေနတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"အတည္ေျပာေနတာ .... မနက္က အိမ္က ပိုက္ဆံပို႕လာတယ္၊ ျပီးေတာ့ သြားလည္း သြားခ်င္ေနတယ္ ... လုပ္ဗ်ာ ... သြားၾကမယ္ဗ်ာ။ ကိုမင္းလဲ ခရီးထြက္ရင္း အပန္းေျဖရတာေပါ့၊ ငမ်ိဳးလဲ တေနကုန္ ကြန္ပ်ဴတာနဲ႕ နပန္းလံုးေနေတာ့ မ်က္လံုးက ပုလင္းဖင္ ျဖစ္ေတာ့မယ္ "</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"ေအးပါကြာ၊ သြားမွာပါ။ ငါက ဘုရားတရား လုပ္ခ်င္စိတ္ရွိပါတယ္ .. မင္းတို႕ကသာ ငါ့ကို ဖ်က္လို ဖ်က္ဆီး လုပ္ေနၾကတာ၊ ဟိုေကာင္ ငမ်ိဳးေရာ ... လိုက္မယ္မဟုတ္လား "</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"လိုက္မယ္ေလ .... ကိုမင္းတို႕ သြားၾကမွေတာ့ ဒီမွာ က်ေနာ္တစ္ေယာက္ထဲ ဘာလုပ္ေတာ့မွာလဲ"</span><br /><br /><div style="text-align: center;">----------------------------<br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(153, 102, 51);">"ေတာ္ေတာ္ ေအးတယ္ကြ .. ေနာ္"</span> <span style="color: rgb(153, 51, 153);">ရင္ဘတ္က ဇစ္ကို တင္းတင္းေစ့ရင္း ကိုမင္းစကားကို အတည္ျပဳျပီး ေခါင္းျငိတ္ျပလိုက္ပါတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ဒီညေတာ့ ဘုရားဖူးမယ္၊ ေရႊသကၤန္းကပ္မယ္၊ မနက္က်မွာ ဆိုင္တုန္းေတြ လိုက္ၾကည့္ၾကတာေပါ့ေနာ့" </span><span style="color: rgb(153, 102, 51);">မ်ိဳးလတ္ရဲ႕ တိုင္ပင္သံပါေနတဲ့ အေျပာပါ။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">သံုးေယာက္သား အေတြးကိုယ္စီနဲ႕ ဘုရားရင္ျပင္ေတာ္ေပၚမွာ ေလွ်ာက္၊ ျပီးေတာ့ ဘုရားရွိခိုး၊ ေရႊသကၤန္းကပ္ျပီး ဘုရားဖူးေတြရွိတဲ့ဘက္ကို ျပန္လာတယ္။ အဲဒီမွာ ပံု႕ပံု႕ေလး ပုတီးထိုင္စိပ္ေနတာ ဘယ္သူလို႕ထင္မလဲ။ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္မေလး ပါ။ ေတာ္ေတာ္ေလး အံ့ၾသသြားတယ္။ မ်က္လံုးေတြဘာေတြပြတ္ျပီး တစ္ခ်က္ျပန္ၾကည့္ လိုက္တယ္။ ရွိေနတုန္းပဲ။ တစ္ကယ္ဆိုတာ ေသခ်ာသြားျပီေပါ့ဗ်ာ။ အတိုင္းမသိ ၀မ္းသာသြားတဲ့စိတ္နဲ႕ ကိုမင္းကို လက္တို႕လိုက္တယ္။</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 0, 0);">"ကိုမင္း .. ကိုမင္း ... ဟိုမွာေလ၊ ပုတီးထိုင္စိပ္ေနတဲ့ တစ္ေယာက္ကို မွတ္မိလား၊ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ေလ"</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ေၾကာင္ေတာင္ေတာင္ ႏိုင္လွတဲ့ က်ေနာ့္စကားကိုၾကားေတာ့ က်ေနာ္ျပလိုက္တဲ့ တစ္ေယာက္ကို အူတူတူ လိုက္ၾကည့္ေနပါတယ္။ မ်ိဳးလတ္ကေတာ့ သူ႕ရဲ႕ ကိုယ္ပိုင္အမူအရာ ျဖစ္တဲ့ ဇေ၀ဇ၀ါ မ်က္ႏွာေပးနဲ႕ အရာအားလံုးကို လိုက္စူးစမ္းေနပါတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">"ဘယ္တစ္ေယာက္တုန္း ... ဘယ္ကေရခဲမုန္႕ေၾကာ္တုန္း ... " "ေၾသာ္ .. ငါမွတ္မိျပီ၊ ေက်ာက္ေရတြင္းလမ္းထိပ္က ဆိုင္တုန္းက တစ္ေယာက္မလား .. မင္းကို ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္စားနည္း သင္ေပးတဲ့ တစ္ေယာက္ေလ ... " </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 102, 51);">က်ေနာ့္ကို ႏွက္လိုက္တဲ့ ကိုမင္းစကား အဆံုးမွာ မ်ိဳးလတ္က ငါမသိ ဆိုတဲ့သေဘာနဲ႕ လက္ခါျပျပီး အခန္းကို ျပန္သြားပါတယ္။ </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ်ိဳးလတ္ေတာင္ ျပန္သြားျပီ၊ ငါတို႕လည္း ျပန္ၾကမယ္ေလ၊ က်ိဳးခ်င္ေနျပီ ........" </span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"ကိုမင္း ျပန္ႏွင့္ဗ်ာ၊ က်ေနာ္ခန ေနလိုက္အုန္းမယ္၊ အဲဒီတစ္ေယာက္ကို စိတ္၀င္စားေနျပီ ထင္တာပဲ" </span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">ရယ္က်ဲက်ဲနဲ႕ ကိုမင္း ထြက္သြားေတာ့ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ေလးနဲ႕ မနီးမေ၀းမွာ ထိုင္ျပီး ကသိုင္းရွဳ ေနလိုက္တယ္။ တစ္ေအာင့္ၾကာေတာ့ ေရခဲမုန္႕ေၾကာ္ေလး ပုတီးစိပ္ျခင္းအမႈ ျပီးဆံုးသြားပါတယ္။ က်ေနာ့ကိုေတြ႕ေတာ့ သူလဲ ျပံဳးစစ နဲ႕ .... ျပံဳးတယ္ဆိုကတည္းက က်ေနာ့္ကို မွတ္မိလို႕ပဲေပါ့ (ကိုယ့္အေတြးနဲ႕ ကိုယ္ေတာ့ ဟုတ္ေနတာပဲေနာ္)</span><br /><br /><span style="font-size:130%;"><span style="font-weight: bold; color: rgb(153, 0, 0);">အျဖစ္အပ်က္ (၃)</span></span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ်ိဳးလတ္ ... အျပင္သြားရေအာင္ကြာ။ ငါပစၥည္းတစ္ခ်ိဳ႕ ၀ယ္ခ်င္လို႕ .... "</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">"သြားေလ ... ငါလဲ ၀ယ္စရာရွိေနတယ္၊ ဘယ္သြားမလဲ ... "</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 102);">"လမ္းက်ယ္ ဘက္သြားမယ္ကြာ ... အဲဒီမွာ ပစၥည္းေတြ ရွာရတာလြယ္တယ္၊ ျပီးရင္ ရွမ္းေခါက္ဆြဲနဲ႕ ထမင္းခ်ဥ္ စားမယ္ေလ ..."</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"မင္းေတာင္ ေတာ္ေတာ္ တိုးတက္ေနျပီပဲ .. ငါတို႕နဲ႕ ေပါင္းလို႕ထင္တယ္ .. ဟဲဟဲ"</span><br /><br /><div style="text-align: center;">----------------------------<br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ပစၥည္းေတြ၀ယ္တာလဲ ျပီးသေလာက္ ရွိေနျပီ၊ ၀ါးမယ္ကြာ ဗိုက္ဆာျပီ၊ wallet ေတာ့ ၀ယ္ရအုန္းမယ္ ျပီးမွ ဆက္ရွာေတာ့မယ္"</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 51, 153);">"ဂြဒ္၏ .... ငါလည္း မင္းေကြ်းမယ္ဆိုလို႕သာ ဘာမွ မဟရဲေသးတာ။ ဆာေတာ့ အေတာ္ ဆာေနျပီကြ" </span><span style="color: rgb(153, 102, 51);">မ်ိဳးလတ္ရဲ႕ စပ္ျဖဲျဖဲေလသံနဲ႕ အေျဖ။</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">က်ေနာ္တို႕ ေလွ်ာက္လာရင္းနဲ႕ ဆိုင္တစ္ဆိုင္ေရွ႕ အျဖတ္မွာ ..................</span><br /><br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">......ေရ....ခဲ....မုန္႕....ေၾကာ္ ......</span></span><br /><br /><br /><br /><br /><br /><span style="font-size:85%;"><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">/ဆက္ပါဦးမည္.../</span></span><br /></div></div></div><br /><br /></div></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-85777270560478588742009-12-20T19:25:00.000-08:002009-12-20T20:04:33.944-08:0022<div style="text-align: center; font-weight: bold; font-style: italic;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-family:arial;" ><span style="color: rgb(0, 102, 0);">" ~~ ဘယ္သူနဲ႕ မင္းရွိမလဲ</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဘယ္ရင္ခြင္မွာ ~အိပ္စက္မလဲ</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကိုယ္မသိဘူး</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မဆိုင္ပါဘူး</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မင္းေလး ကိုယ့္ကို သတိရ</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ျပီးတာပဲ ~ ~"</span><br /></span><br /><span style="font-family:arial;"><span style="color: rgb(153, 0, 0);">စားပြဲေပၚက အခ်ိန္ေတြကို</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ဆႏၵတစ္စံုနဲ႕ ေရာ</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ေမာ့ခ်လိုက္တယ္</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">အခါးေတြ......... အခါးေတြ.......</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ျပီးေတာ့ ဘူတာရံုေလးထဲ</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ဆက္ထိုင္ေနလိုက္တယ္</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">နားထဲမွာလဲ</span><br /><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေတာင္ပံခတ္သံေတြနဲ႕</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">မင္းအေၾကာင္း</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ေခါင္းထဲ ၀င္လာတာနဲ႕</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">အခန္းေထာင့္က ဂစ္တာအိုေလး</span><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);">ငိုေတးဆိုေနေလရဲ႕။.......။</span><br /><br /><br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgljy6XcC3fUst-64Wp3YEsQK-zQFGylU0IjrXwSgl0cMuAwuai0kv8zvsFyT6qqXMcwZQ-4BKFQGPfRiFPCUYEPa_bhz5S8BrSb9s8SiWs9-vVLgiW1kLjJ9ZBQbllB_50XxijjQrjig/s1600-h/1153332_guitar_macro_2.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 300px; height: 225px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgljy6XcC3fUst-64Wp3YEsQK-zQFGylU0IjrXwSgl0cMuAwuai0kv8zvsFyT6qqXMcwZQ-4BKFQGPfRiFPCUYEPa_bhz5S8BrSb9s8SiWs9-vVLgiW1kLjJ9ZBQbllB_50XxijjQrjig/s400/1153332_guitar_macro_2.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5417533431428798050" border="0" /></a><br /><span style="font-family:arial;"><br /><br /><br /></span><span style="font-family:arial;"></span></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-63649763466522908502009-11-16T20:28:00.000-08:002009-11-16T21:16:12.715-08:00မဂၤလာပါ 2104<a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisVFOfwm_6W4xElmBMcBJ_p2h-sLw4EDeQTnhlel9WpHcM4uMaYWNWAbttvW5j5EcB6dyJ_xXUUDr7Ryx-iZ9Bmxl04W57CJq1Fk5DmQNKuFnmgwra_BF9142G4KCOWmsIUFjGC2rCzA/s1600/Homnoom.jpg.png"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 300px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisVFOfwm_6W4xElmBMcBJ_p2h-sLw4EDeQTnhlel9WpHcM4uMaYWNWAbttvW5j5EcB6dyJ_xXUUDr7Ryx-iZ9Bmxl04W57CJq1Fk5DmQNKuFnmgwra_BF9142G4KCOWmsIUFjGC2rCzA/s400/Homnoom.jpg.png" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5404925828244972786" border="0" /></a><br /><div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold; color: rgb(255, 204, 51);">က်ေနာ္တို႔ ရွမ္းလူမ်ိဳးေတြရဲ႕ အထင္ကရ ပြဲတစ္ပြဲ ျဖစ္တဲ့</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(255, 204, 51);">ရွမ္းႏွစ္သစ္ကူး ပြဲေတာ္အခါ ေရာက္လာျပန္ပါျပီ။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(255, 204, 51);">ဒီတစ္ႏွစ္ကေတာ့ ရွမ္းသကၠရာဇ္ 2103 ကေန 2104 ခုႏွစ္ကို ကူးေျပာင္းသြားတာပါ။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(255, 204, 51);">ရွမ္းႏွစ္သစ္ကူးပြဲေတာ္ကိုေတာ့ နယ္ေျမေဒသ အလိုက္မွ ရွမ္းစာေပႏွင့္ ယဥ္ေက်းမႈအသင္းမ်ားမွ</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(255, 204, 51);">ဦးေဆာင္ျပီး က်င္းပျခင္းျဖစ္ပါတယ္။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);"><br /><span style="color: rgb(0, 153, 0);">ပြဲေတာ္ရက္ေတြကေတာ့ November 15, 16, 17 ေတြမွာ က်င္းပၾကပါတယ္။</span></span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">ႏွစ္သစ္ကို ၾကိဳဆိုတဲ့ ေန႕ရက္ကေတာ့ November 16 ရက္ေန႕ည မွာ ၾကိဳဆိုျခင္း ျဖစ္ပါတယ္။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">ႏွစ္သစ္ကူးပြဲေတာ္မွာဆိုရင္ ရွမ္းအမ်ိဳးသားေရး သမိုင္းေၾကာင္း၊ ယဥ္ေက်းမႈ၊ ထံုးတမ္း၊ စာေပ၊ ဘာသာ၊</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">သာသနာ၊ ရိုးရာ အစားအေသာက္၊ ၀တ္စံု ေတြကို ခင္းက်င္း ျပသထားပါတယ္။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">ေဖ်ာ္ေျဖေရး အစီအစဥ္ေတြ ကေတာ့ ရိုးရာ ဓါးသိုင္းအက၊ တိုးနယားအက၊ ကိႏရီ ေမာင္ႏွံအက၊</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">အေရွ႔ပိုင္း ရွမ္းျပည္သားေတြရဲ႕ လမ္းမုန္း အက၊ အဆိုေတာ္ေတြရဲ႕ သီဆိုေဖ်ာ္ေျဖမႈေတြနဲ႔</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">လာသမွ် ဧည့္သည္ေတြကို ဧည့္ခံၾကပါတယ္။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">ျပီးေတာ့ အဓိက က်တဲ့ ဓေလ့တစ္ခုကေတာ့ ႏွစ္သစ္ကို ၾကိဳဆိုရာမွာ ဆရာသမားမ်ားကို</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(0, 153, 0);">ပူေဇာ္ဂုဏ္ျပဳျခင္းပဲျဖစ္ပါတယ္။ ကြယ္လြန္သြားတဲ့ ဆရာသမားေတြေရာ၊ သက္ရွိထင္ရွားရွိေနဆဲ ျဖစ္တဲ့</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(204, 0, 0);">ဆရာသမားေတြကိုေရာ ပူေဇာ္ျခင္းပါ။ ကြယ္လြန္သြားတဲ့ ဆရာသမားေတြကိုေတာ့ သူတို႕ေတြရဲ႕</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(204, 0, 0);">ဓါတ္ပံုေတြ၊ ပံုတူပန္းခ်ီကား ခ်ပ္ေတြကို တုိင္တည္ျပီး ပူေဇာ္ၾကပါတယ္။</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(204, 0, 0);">ပြဲခင္းထဲမွာလဲ ေတြ႕တဲ့လူတိုင္းကို လက္အုပ္ေလးခ်ီ "မိုင္ဆုန္ခါ့" ဆိုျပီး အျပန္အလွန္ ႏႈတ္ဆက္ၾကတာကို</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(204, 0, 0);">ျမင္ရေတာ့ ငါတို႕ရဲ႕ ရွမ္းလူမ်ိဳးဆီမွာ ဒီလိုခ်စ္စရာ ေကာင္းတဲ့ အျပဳအမူေတြ</span><br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(204, 0, 0);">ရွိပါလားဆိုျပီးေတာ့ ကိုယ့္ကိုယ္ကို ရွမ္းျဖစ္ရတာကို ဂုဏ္ယူတယ္ပဲ ေျပာရမလား၊<br />ေက်နပ္တယ္ပဲ ေျပာရမလား၊ အဲဒီလိုနဲ႕ပဲ<br />5 ..... 4 ..... 3 ...... 2 ...... 1 .................<br /><br />HAPPY TAI NEW YEAR !!!!!<br /></span><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgw92y9q6w6xfVSWO33RHwUyh3r7J1p4tbo_2tXBwKRt79JQWgqmsrGEY9Mw_uT0dTZBnT2Y5iutMtOwDiZxPi4snVa4az919m7DUOl-FAjBvYTx6RC3ddk9mOiufHvP-KQFgyWu_vIvQ/s1600/Hom.jpg.png"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 303px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgw92y9q6w6xfVSWO33RHwUyh3r7J1p4tbo_2tXBwKRt79JQWgqmsrGEY9Mw_uT0dTZBnT2Y5iutMtOwDiZxPi4snVa4az919m7DUOl-FAjBvYTx6RC3ddk9mOiufHvP-KQFgyWu_vIvQ/s400/Hom.jpg.png" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5404932886213054738" border="0" /></a><span style="font-size:85%;"><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold; color: rgb(102, 0, 0);"><br />/ႏွစ္သစ္ကူးပြဲမွာ ဓါတ္ပံုေတြ အမ်ားၾကီး ရိုက္ခဲ့တယ္။</span><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold; color: rgb(102, 0, 0);">မ ေဒါင္းရေသးလို႕ ေနာက္တစ္ေခါက္မွ တင္ေတာ့မယ္ေနာ္ .. း) /</span></span><br /><br /><br /><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-12287772990985963972009-11-08T20:33:00.000-08:002009-11-08T20:48:25.392-08:00ကာတြန္း<a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUbezg_pdzp_tw59C3tIKw7dBMdpLw1RdP5sePTyD-CBeuYWMplCEFurAjVkPkrgE8F2TrPeGLVhvQ6nMaExwoLvIXFQkWwk1945e8pwG3OOE60HaKAARVVr7lK9vLo0EpXDRcPlxR3Q/s1600-h/FotoFlexer_Photo.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 265px; height: 400px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUbezg_pdzp_tw59C3tIKw7dBMdpLw1RdP5sePTyD-CBeuYWMplCEFurAjVkPkrgE8F2TrPeGLVhvQ6nMaExwoLvIXFQkWwk1945e8pwG3OOE60HaKAARVVr7lK9vLo0EpXDRcPlxR3Q/s400/FotoFlexer_Photo.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5401957746470581986" border="0" /></a><span style="font-size:85%;"><br /></span><div style="text-align: center;"><span style="font-size:85%;"><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-weight: bold; font-style: italic;">လြန္ခဲ့တဲ့ သံုးႏွစ္ေလာက္တုန္းက အရူးတစ္ေယာက္</span></span><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhni3fxo8Jkxmh2MVkDLac250Ew-PEEEaWPWJ2BzCJlwnWI-cF0qbThpDq07iweKEf-TSIqvFpDIKMWp1hQ-T1khHgf01_rPR-4T2jUIwOodIed9D8yKUQkrnY3QcIGG77_LL-yFdLLqQ/s1600-h/FotoFlexer_nnnnnnPhoto.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 300px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhni3fxo8Jkxmh2MVkDLac250Ew-PEEEaWPWJ2BzCJlwnWI-cF0qbThpDq07iweKEf-TSIqvFpDIKMWp1hQ-T1khHgf01_rPR-4T2jUIwOodIed9D8yKUQkrnY3QcIGG77_LL-yFdLLqQ/s400/FotoFlexer_nnnnnnPhoto.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5401959358470089250" border="0" /></a><span style="font-size:85%;"><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic; font-weight: bold;">အေဖမၾကိဳက္တဲ့ Tatoo ထိုးခ်င္တယ္ .....</span><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic; font-weight: bold;">[အဲဒါက တစ္ကယ္ဟုတ္ဘူးေနာ္၊ ဆြဲထားတာ း)]</span></span><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvMdVHBWo9jKDwheYhzwn0JYUPWmhlsa9gOFWTcsJIvn2FrTwKnTAdbvZLOmLI2MIqcs5w13lQi76-5hfzN6An9BD5zZ08LElWiva4ORHPuMG7-WqYb1T1fPbJhhM2aLHinv-54frsNQ/s1600-h/4897_1100835714981_1049325643_30260608_3224508_n.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 298px; height: 400px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvMdVHBWo9jKDwheYhzwn0JYUPWmhlsa9gOFWTcsJIvn2FrTwKnTAdbvZLOmLI2MIqcs5w13lQi76-5hfzN6An9BD5zZ08LElWiva4ORHPuMG7-WqYb1T1fPbJhhM2aLHinv-54frsNQ/s400/4897_1100835714981_1049325643_30260608_3224508_n.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5401959858056861122" border="0" /></a><span style="font-size:85%;"><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic; font-weight: bold;">တစ္ခါတစ္ေလက်ရင္ ေလာကၾကီးကို</span><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic; font-weight: bold;">ေဘာင္ခတ္၊ အေမွာင္ခ်၊ ျပီးေတာ့ စိမ္ေျပနေျပ </span><br /><span style="color: rgb(0, 0, 153); font-style: italic; font-weight: bold;">ထိုင္ၾကည့္ေနခ်င္တယ္ (အထက္ပါ ပံုအတိုင္း)</span></span><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-38686794499726711222009-11-06T00:21:00.000-08:002009-11-06T00:29:38.902-08:004th, November, 2009<div style="text-align: center;"><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ေၾသာ္ ............</span><span style="font-style: italic; font-weight: bold;"><br /><br />ျပည့္သြားျပီ ႏွစ္ဆယ့္သံုး။</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ဘာမွ မဟုတ္လိုက္သလိုပဲေနာ္ ...</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ငါ ဘာေတြ လုပ္ခဲ့ ျပီးျပီလဲ ?</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ငါ့ မိဘ၊ ေမာင္ႏွမေတြ အတြက္</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ဟူး ..............</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ေရွ႕မွာေရာ </span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ဘာေတြ ၾကံဳရအုန္းမွာလဲ ?</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ဘာေတြ ဘယ္လို ဆက္လုပ္သင့္သလဲ ?</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">တစ္ေယာက္ကေတာ့ ေျပာပါတယ္</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">စိတ္ဓါတ္မက်နဲ႕တဲ့</span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">အားလံုးကို </span><br /><br /><span style="font-style: italic; font-weight: bold;">ေက်းဇူး အၾကီးၾကီး တင္ပါတယ္ဗ်ာ ။ ။</span><br /><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-34295292463730820452009-11-02T23:14:00.000-08:002009-11-06T00:19:30.520-08:00ထင္က်န္ေနခဲ့ေသာ တန္ေဆာင္တိုင္<span style="color: rgb(0, 102, 0);">ထိုင္းႏိုင္ငံမွာ တစ္ႏွစ္တစ္ခါ ပံုမွန္ပြဲေတာ္ ျဖစ္တဲ့ တန္ေဆာင္မုန္း ပြဲကို ေရာက္ျဖစ္ခဲ့တယ္။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">က်ေနာ္တို႔ျမန္မာႏိုင္ငံသားေတြကေတာ့ တန္ေဆာင္တိုင္ပြဲေတာ္လို႔ေခၚၾကတယ္ေပါ့ဗ်ာ။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဒီမွာကေတာ့ Loikrathong လို႔ေခၚပါတယ္။ လြယ္ေအာင္ ေျပာရမယ္ဆိုရင္ေတာ့ မီးေမွ်ာပြဲလို႔ ေျပာလို႔ရမယ္ထင္တယ္။ အဲဒီပြဲမွာ လူတိုင္းလူတိုင္း လိုလုိကေနျပီးေတာ့ ငွက္ေပ်ာတံုးကို ပန္းေတြနဲ႔ အလွဆင္၊ ျပီးေတာ့ အဲဒီအေပၚမွာ ဖေယာင္းတိုင္၊ အေမႊးတိုင္ေတြထြန္း၊ ေငြအေၾကြေစ့ေလးေတြထည့္ ျပီးေတာ့ ဆုေတာင္းျပီး မယ့္ပိင္းျမစ္ (Nam Mae Ping) ထဲကို ေမွ်ာလိုက္ၾကပါတယ္။ မိသားစုနဲ႔သြားတဲ့သူေတြကေတာ့ က်န္းမာေရး ေကာင္းေအာင္၊ လာဘ္လာဘေကာင္းေအာင္ ဆုေတာင္းျပီး ေမွ်ာၾကတယ္ေပါ့ဗ်ာ။ စံုတြဲခုတ္သြားၾကတဲ့ သူေတြကေတာ့ သိတဲ့ အတိုင္းပဲေပါ့ ဘာေတြဆုေတာင္းၾကမလဲဆိုတာ။</span>
<br />
<br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekTP8gdIYjlnAfNhycmHi8ukRUc9EF_YPKoAS2ewRQ_0ctLlk9XGWtPIBHZCavVzijLjZE9vls3SQ9rUlhqq-N16Uw9eHlsI8XEch_se27SgIVlW_Cb7YXczsaKPVyGstZRXjbuETYA/s1600-h/LK_loy_krathong_yi_peng_san_sai.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 375px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekTP8gdIYjlnAfNhycmHi8ukRUc9EF_YPKoAS2ewRQ_0ctLlk9XGWtPIBHZCavVzijLjZE9vls3SQ9rUlhqq-N16Uw9eHlsI8XEch_se27SgIVlW_Cb7YXczsaKPVyGstZRXjbuETYA/s400/LK_loy_krathong_yi_peng_san_sai.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5400901451976219298" border="0" /></a>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">အဲဒီပြဲမွာ မီးပံုးပ်ံေတြလဲ လႊတ္ၾကတယ္ .... ညဘက္ဆို ေကာင္းကင္ တစ္ခုလံုး မီးပံုးပ်ံေတြ ခ်ည္းပါပဲ။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ျပီးေတာ့ ပစ္လိုက္ၾကတဲ့ မီးရွဳး၊ မီးပန္းေတြ .... ေန႕ခင္းဘက္ လင္းေနတဲ့အတိုင္းပဲဗ်ာ။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေဗ်ာက္အိုးေတြရဲ႕ အသံ၊ မီးပန္းေတြ ပစ္လို႕ထြက္လာတဲ့ အသံေတြကလဲ အုန္းအုန္း ဂ်ိမ္းဂ်ိမ္းနဲ႕။</span>
<br />
<br />
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ခုႏွစ္နာရီ ေလာက္မွာထင္တယ္။ ဖုန္း ..... ျမည္လာတယ္</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">သြားလည္မလားတဲ့။ အေဖာ္စပ္လာတယ္ (တစ္ေယာက္ကေပါ့ဗ်ာ)</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">သြားမယ္ လို႕၊ ျပီးေတာ့ လာေခၚ လို႕။ အိမ္ကေနထြက္သြားဖို႕ စီးေတာ္ယာဥ္မွ မရွိတာဗ်ာ .. ဟုတ္တယ္မလား။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ဟုတ္ပါျပီ တဲ့၊ အိမ္မွာပဲ ေစာင့္ေနလိုက္တဲ့၊ လာေခၚမယ္ ဆိုပဲ။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">အဲဒါနဲ႕ ေရခ်ိဳး၊ အ၀တ္လဲ၊ ျပီးေတာ့ ဂစ္တာဆြဲျပီး ဧည့္ခန္းမွာ ထိုင္ေစာင့္ေနလိုက္တယ္။ ခနေနက်ေတာ့ ဖုန္းထပ္ဆက္လာတယ္၊ မယ့္ပိင္းျမစ္ကို ျဖတ္လာလို႕ မရဘူး တဲ့၊ ဘယ္လိုလာရမယ္ဆိုတာလဲ မသိေတာ့ဘူး တဲ့။ ဒြတ္ခပဲ ... သူကလဲ ေရာက္မလာႏိုင္၊ ကိုယ္ကလဲ သြားလို႕မရ၊ ဘာလုပ္ရေတာ့မတုန္း ..... စဥ္းစား .. စဥ္းစား။</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">စဥ္းစားခန္း ၀င္ေနတုန္းမွာပဲ သူငယ္ခ်င္းတစ္ေယာက္ ရံုးဆင္းျပီးျပန္လာတယ္။ ကိုယ္ေတာ္ေခ်ာက ေတာ္ေတာ္ေလး သားနားေနပါလား (ခိုင္းရေတာ့မွာမို႕လို႕ း)။ အဲဒါနဲ႕ သူငယ္ခ်င္းကို အကူအညီေတာင္းျပီး လိုက္ပို႕ခိုင္းတယ္။ သူလဲ လိုက္ပို႕ေပးရွာပါတယ္ (ေက်းဇူးတင္လိုက္တာ) ...... း)</span>
<br />
<br />
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">အဲဒါနဲ႕ က်ေနာ္လဲ မယ့္ပိင္းျမစ္ကမ္းေဘးကို သူငယ္ခ်င္း ေကာင္းမႈနဲ႕ ေရာက္သြားတယ္။ Chiang Mai က တန္ေဆာင္တိုင္ပြဲက မယ့္ပိင္းျမစ္ တစ္ေလွ်ာက္မွာ လုပ္ၾကတာေလ။ အဲဒါနဲ႕ လူအုပ္ထဲမွာ တစ္ေယာက္ကို တစ္ေယာက္ရွာၾက၊ ေဖြၾက၊ တခါတေလ ကိုယ့္ေဘးနားမွာ ေဗ်ာက္အိုးကြဲရင္ ေယာင္မိလိုက္နဲ႕ .... ေၾသာ္ .. ဒါလဲ အရသာတစ္မ်ိဳး ပါလားေနာ္ ... (နည္းနည္းေတာ့ စိတ္ပင္ပန္းတယ္ေပါ့ဗ်ာ)</span>
<br />
<br />
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ထိုင္းသီခ်င္းၾကီးေတြဆိုေနတဲ့ စတိတ္စင္ေရွ႕မွာ သြားေတြ႕လိုက္တယ္ က်ေနာ့္ကို ေစာင့္ေနတယ္ဆိုတဲ့ သူ႕ကို ...</span>
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 153);">ေတြ႕ျပီးေတာ့ လူၾကားထဲကို တိုးေ၀ွ႕ျပီးေလွ်ာက္ၾကတယ္။ ျပီးေတာ့ Krathong တစ္ခု၀ယ္ ...... ေမွ်ာဖို႕ ျပင္ဆင္ၾကတယ္ေပါ့။ အျဖစ္အပ်က္တစ္ခု ေျပာျပရအုန္းမယ္ဗ်။ Krathong ေမွ်ာတယ္ဆိုတာ ဒါ က်ေနာ့္အတြက္ ပထမဆံုးအၾကိမ္ပါ။ ဘာေတြ ဘယ္လို လုပ္ျပီး ဘယ္လိုေမွ်ာရမလဲ ဆိုတာမသိ။ က်ေနာ္လဲ ခ်က္ခ်င္းပဲ ၀ယ္လာတဲ့ Krathong ကို ဖေယာင္းတိုင္ထြန္း၊ အေမႊးတိုင္ထြန္း၊ ဒီတိုင္းပဲ ေမွ်ာခ်လိုက္တယ္။ အဲဒါကိုေတြ႕ေတာ့ က်ေနာ္နဲ႕ ပါလာတဲ့ တစ္ေယာက္က မ်က္လံုးေတြ ဘာေတြျပဴးျပီး အဲဒီ ေမွ်ာလိုက္တဲ့ Krathong ကိုျပန္ဆြဲ ခိုင္းတယ္။ ေတာ္ေသးတာေပါ့ ကမ္းနဲ႕ ေ၀းေ၀းကို မေရာက္ေသးလို႕။ ဒါေပမယ့္ ကုန္းရုန္းျပီးေတာ့ ဆြဲလိုက္ရတယ္ .. း) ျပန္ဆြဲလာျပီးေတာ့ အေၾကြေစ့ထည့္၊ ဆုေတာင္းျပီး ႏွစ္ေယာက္အတူေမွ်ာလိုက္ ၾကတယ္ေပါ့ ......... (ထစ္ထစ္ ေငါ့ေငါ့ ျဖစ္ေနေတာ့ စိတ္ထဲက သိပ္မေက်နပ္ေသးဘူးဗ်) ..... ပြဲခင္းထဲ ထပ္ေလွ်ာက္ ၊ ေနာက္တစ္ခု ထပ္၀ယ္၊ ေနာက္တစ္ခါ ထပ္ေမွ်ာဖို႕ ျပင္၊ ဒီတစ္ခါေတာ့ ေခ်ာေခ်ာ ေမြ႕ေမြ႕ပါပဲ။</span>
<br />
<br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfc6TqGODnWA3m9t2oiE0Va_4mQ6D7q8erMzLVaaWnCXX4phzFXJdEY_KteKDCJuwoc0N27KnOBR9SltdrS9dzz338OyQwBBZkhckG4-u8JLWKND28zCSEIRBNIRKdF1CPuyWOTzxmzA/s1600-h/krathong.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 400px; height: 329px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfc6TqGODnWA3m9t2oiE0Va_4mQ6D7q8erMzLVaaWnCXX4phzFXJdEY_KteKDCJuwoc0N27KnOBR9SltdrS9dzz338OyQwBBZkhckG4-u8JLWKND28zCSEIRBNIRKdF1CPuyWOTzxmzA/s400/krathong.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5400901161159234114" border="0" /></a>
<br />
<br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">အဲ .... ဒုတိယအၾကိမ္ ေမွ်ာလိုက္တဲ့ အေခါက္မွာ တစ္မ်ိဳးထပ္ေတြ႕လိုက္တယ္။ အဲဒါကေတာ့ ကေလးေလး တစ္ေယာက္ရယ္ပါ။ ဆယ့္ႏွစ္ ဆယ့္သံုးေလာက္ပဲ ရွိအုန္းမယ္ထင္တယ္။ ျမစ္ထဲမွာ သူမ်ားေတြ ေမွ်ာလိုက္တဲ့ Krathong ေတြက ေငြအေၾကြေစ့ေလးေတြ လိုက္ရွာျပီး စုေနတာဗ်ာ။ အဲဒီျမင္ကြင္းကို ျမင္ေတာ့ စိတ္ထဲမွာ ဘယ္လို ျဖစ္သြားမွန္းကို မသိေတာ့ဘူးဗ်ာ။ သူမ်ားေတြက အေႏြးထည္ေတြ ကိုယ္စီနဲ႕၊ သူ႕ခမ်ာေတာ့ မခ်မ္းႏိုင္၊ ကေလးေလး ျဖစ္ေနလည္းပဲ မိသားစု အေရးအတြက္ ေငြရွာေနရတယ္။ အဲဒီကေလးေလး ကုန္းေပၚျပန္တက္ လာေတာ့ သူ႕ကို မုန္႕တစ္ခ်ိဳ႕ ၀ယ္ေကြ်း၊ စကားခန ထိုင္ေျပာျဖစ္ၾကပါတယ္။ သူ႕မွာ ေမာင္ႏွမ ငါးေယာက္ရွိတယ္ တဲ့၊ အေဖျဖစ္သူက အလုပ္မလုပ္၊ အေမကေတာ့ မီးပြိဳင့္မွာ ပန္းလိုက္ေရာင္းပါတယ္တဲ့၊ သူရယ္ သူ႕ေအာက္က ညီမေလး တစ္ေယာက္ရယ္က သူတို႕ အေမကိုကူျပီး ေငြရွာၾကရပါတယ္။ ေန႕ခင္းဘက္ေတြဆိုရင္ မီးပြိဳင့္မိတဲ့ ကားၾကိဳ၊ ကားၾကားထဲကို သြားျပီး တခါတေလ ေျမပဲျပဳတ္၊ တခါတေလ ပန္းေရာင္းျပီးေတာ့ ရုန္းကန္ ၾကရပါတယ္တဲ့။ စာကိုေတာ့ တစ္ပါတ္မွာ ႏွစ္ခါေလာက္ပဲ သင္ျဖစ္ပါတယ္တဲ့။ ၾကည့္ပါအုန္းဗ်ာ ..... ထိုင္းႏိုင္ငံလို တိုးတက္ေနတဲ့ ႏိုင္ငံမွာလဲ ဒီလို အျဖစ္အပ်က္ေတြ ရွိေနတုန္းပါပဲလားေနာ္ ...</span>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 12"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 12"><link rel="File-List" href="file:///C:%5CUsers%5CADMINI%7E1%5CAppData%5CLocal%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C02%5Cclip_filelist.xml"><link rel="themeData" href="file:///C:%5CUsers%5CADMINI%7E1%5CAppData%5CLocal%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C02%5Cclip_themedata.thmx"><link rel="colorSchemeMapping" href="file:///C:%5CUsers%5CADMINI%7E1%5CAppData%5CLocal%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C02%5Cclip_colorschememapping.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:trackmoves/> <w:trackformatting/> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:donotpromoteqf/> <w:lidthemeother>EN-US</w:LidThemeOther> <w:lidthemeasian>X-NONE</w:LidThemeAsian> <w:lidthemecomplexscript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> <w:splitpgbreakandparamark/> <w:dontvertaligncellwithsp/> <w:dontbreakconstrainedforcedtables/> <w:dontvertalignintxbx/> <w:word11kerningpairs/> <w:cachedcolbalance/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> <m:mathpr> <m:mathfont val="Cambria Math"> <m:brkbin val="before"> <m:brkbinsub val="--"> <m:smallfrac val="off"> <m:dispdef/> <m:lmargin val="0"> <m:rmargin val="0"> <m:defjc val="centerGroup"> <m:wrapindent val="1440"> <m:intlim val="subSup"> <m:narylim val="undOvr"> </m:mathPr></w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" defunhidewhenused="true" defsemihidden="true" defqformat="false" defpriority="99" latentstylecount="267"> <w:lsdexception locked="false" priority="0" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Normal"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="heading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="35" qformat="true" name="caption"> <w:lsdexception locked="false" priority="10" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" name="Default Paragraph Font"> <w:lsdexception locked="false" priority="11" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtitle"> <w:lsdexception locked="false" priority="22" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Strong"> <w:lsdexception locked="false" priority="20" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="59" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Table Grid"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Placeholder Text"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="No Spacing"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Revision"> <w:lsdexception locked="false" priority="34" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="List Paragraph"> <w:lsdexception locked="false" priority="29" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="30" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="19" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="21" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="31" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="32" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="33" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Book Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="37" name="Bibliography"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" qformat="true" name="TOC Heading"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Cambria Math"; panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-1610611985 1107304683 0 0 159 0;} @font-face {font-family:Calibri; panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-1610611985 1073750139 0 0 159 0;} @font-face {font-family:Zawgyi-One; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:1627400839 -2147483648 8 0 66047 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-unhide:no; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; margin-top:0in; margin-right:0in; margin-bottom:10.0pt; margin-left:0in; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:Calibri; mso-fareast-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} .MsoChpDefault {mso-style-type:export-only; mso-default-props:yes; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:Calibri; mso-fareast-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} .MsoPapDefault {mso-style-type:export-only; margin-bottom:10.0pt; line-height:115%;} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.0in 1.0in 1.0in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --></style>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-93755210513443159.post-50215592355752134712009-10-15T10:11:00.000-07:002009-10-15T10:42:05.163-07:00မ်က္ႏွာ<div style="text-align: center; font-weight: bold; font-style: italic;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);"><br />မ်က္ႏွာ .........</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မ်က္ႏွာေပၚမွာ ဘာေတြရွိလဲ ...... ?</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မ်က္ႏွာေပၚမွာ</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">အျမင္အာရံုေတြကို ခံစားႏိုင္ဖို႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ်က္လံုး"တစ္စံု ရွိတယ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">အဆိုးေတြကို ျမင္ဖို႕ မဟုတ္ဘူးေနာ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ်က္လံုး"ဆိုတာ စိတ္ရဲ႕ "ျပတင္း" တဲ့ ....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မ်က္ႏွာ ........</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"> မ်က္ႏွာေပၚမွာ ဘာေတြရွိလဲ ...... ?</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"> မ်က္ႏွာေပၚမွာ</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ေကာင္းေသာစကားေတြ ဖြင့္ဟႏိုင္ဖို႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ႏႈတ္ခမ္း"တစ္စံု ရွိတယ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">အတင္းအဖ်င္းေတြ ေျပာဖို႕ မဟုတ္ဘူးေနာ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ႏႈတ္ခမ္း"ဆိုတာ စိတ္ရဲ႕ "ထြက္ေပါက္" တဲ့ .....</span><br /><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">မ်က္ႏွာ ........</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"> မ်က္ႏွာေပၚမွာ ဘာေတြရွိလဲ ...... ?</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);"> မ်က္ႏွာေပၚမွာ</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">အၾကားအာရံုေတြ ခံစားႏိုင္ဖို႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"နား"တစ္စံု ရွိတယ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဖရုသ၀ါစာေတြကို နားေထာင္ဖို႕ မဟုတ္ဘူးေနာ္</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"နား" ဆိုတာ "မ်က္လံုး"နဲ႕ "ႏႈတ္ခမ္း"ကို</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ဆက္သြယ္ေပးထားတဲ့ "ေပါင္းကူးတံတား" တဲ့ .....</span><br /><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihEXhfX1qnNp2p_dgqK-GNuMMvafG-xvIf_VqZjJIw8Euj6xRs5LjqmLiV2lTCxGRyL0kCgAbsjc8eOIkJ_i_hQTUPuRyAFKZY-iR0QY_OMOVymEIjXR0fesv9mguzGIMSJ_TO7FNIWg/s1600-h/meowstudioalvinjennycartoon1.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 247px; height: 188px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihEXhfX1qnNp2p_dgqK-GNuMMvafG-xvIf_VqZjJIw8Euj6xRs5LjqmLiV2lTCxGRyL0kCgAbsjc8eOIkJ_i_hQTUPuRyAFKZY-iR0QY_OMOVymEIjXR0fesv9mguzGIMSJ_TO7FNIWg/s400/meowstudioalvinjennycartoon1.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5392882099706246098" border="0" /></a><br /><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ကဲ ... မ်က္ႏွာေပၚမွာရွိတဲ့</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"မ်က္လံုး"တစ္စံုနဲ႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ေလာကၾကီးကို ခ်စ္တဲ့ အၾကည့္နဲ႕ၾကည့္ရွဳျပီး</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"ႏႈတ္ခမ္း"တစ္စံုနဲ႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ခ်ိဳသာတဲ့ စကားေတြကို ဖြင့္ဟ</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">"နား"တစ္စံုနဲ႕</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">သာယာခ်ိဳျမိန္တဲ့ ေတးသံေတြကို</span><br /><span style="color: rgb(0, 102, 0);">ခံစားလိုက္ၾကရေအာင္ .......</span><br /><br /><br /><br /><span style="color: rgb(153, 0, 0);font-size:85%;" >/သူငယ္ခ်င္းတစ္ေယာက္ MRT ေပၚမွာ<br />စပ္ထားတယ္ဆိုတဲ့ ကဗ်ာေလးပါ............./</span><br /><br /><br /><br /></div>အရူးေလးhttp://www.blogger.com/profile/15259264451018778172noreply@blogger.com5